Çiler Ilhan: Zamilované románky
Turecká prozaička a esejistka Çiler İlhanová (nar. 1972) líčí okolnosti vojenského převratu v Turecku v roce 1980, píše o děsivém filmovém dokumentu Muka v Diyarbakirském vězení č. 5., o věznění novinářů a o svém vztahu k literární tvorbě. Její esej Zamilované románky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Absolventka mezinárodních vztahů a politologie Bosporské univerzity v Istanbulu se poprvé blýskla v jedenadvaceti letech, kdy získala cenu poroty v prestižní literární soutěži pojmenované po spisovateli Yaşaru Nabim. Své krátké prózy však dlouho publikovala pouze časopisecky, teprve v roce 2006 vydala sbírku povídek Rüya Tacirleri Odası (Komnata obchodníků se sny). O čtyři roky později následovala další, pojmenovaná Sürgün (Exil), za niž mj. získala Cenu Evropské unie za literaturu.
V různých životních údobích pracovala jako hoteliérka, spisovatelka na volné noze a redaktorka, působila také jako PR manažerka luxusního hotelu Kempinski v Istanbulu. V současnosti je šéfredaktorkou turecké mutace časopisu Condé Nast Traveller. Jako motto si zvolila Einsteinovu maximu „Všechno by mělo být co nejjednodušší, ale ne jednodušší.“
Účinkuje: Dana Černá
Překlad: Petra Sedmíková
Připravila: Petra Kultová
Režie: Vlado Rusko
Natočeo v roce 2018.
Připraveno ve spolupráci s Měsícem autorského čtení 2018.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
