Oya Baydarová: Psát v těžké době...
O literární tvorbě v době moderních válek, o nebezpečí islámského fašismu i o odpovědnosti umělců píše v eseji s názvem Psát v těžké době... žijící klasička turecké literatury, prozaička a esejistka Oya Baydarová. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V Brně začal Měsíc autorského čtení a Vltava byla u toho. Poslechněte si záznam zahajovací debaty
První červencový den začal v brněnském divadle Husa na provázku každoroční festival Měsíc autorského čtení. I letos nabízí dvě hlavní programové linie: v první z nich, v té domácí, představuje autory a autorky pořadatelských zemí, v té druhé se potom zaměřuje na hostitelskou zemi a čestného hosta. Tím je letos Rumunsko.
Oya Baydarová (nar. 1940) vystudovala sociologii na Istanbulské univerzitě a nastoupila akademickou dráhu. V šedesátých letech se zapojila do levicového hnutí a stala se výraznou postavou Turecké dělnické strany. Za svou politickou angažovanost byla zatčena a propuštěna z univerzity, poté krátce působila jako redaktorka různých periodik. Po převratu v roce 1980 byla nucena Turecko opustit a dvanáct let žila převážně v Německu, nějaký čas také v Moskvě.
Svůj první román, Allah Çocukları Unuttu (Bohem zapomenuté děti) napsala již v sedmnácti letech. Se zážitky ze života v exilu a pádem socialismu se vyrovnala v povídkové sbírce Elveda Alyoşa (Sbohem, Aljošo), za niž získala Cenu Yunuse Nadiho. Nespočet ocenění posbírala také za romány Kedi Mektupları (Kočičí dopisy), Sıcak Külleri Kaldı (Zůstal horký popel) a Erguvan Kapısı (Brána ze zmarliky). Velkou pozornost vzbudila její próza Kayıp Söz (Ztracené slovo), tematizující kurdskou otázku. V roce 2001 založila Tureckou mírovou iniciativu.
Účinkuje: Dana Syslová
Překlad: Petra Sedmíková
Připravila: Petra Kultová
Režie: Vlado Rusko
Připraveno ve spolupráci s Měsícem autorského čtení 2018.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
