Chvíle ticha s knihou jsou protikladem mého jinak hlasitého života, říká Lukáš Jiřička

„Literatura nejsou jen knihy a texty a literatura nejsou ani jen autoři a autorky a jejich čtenáři nebo čtenářky, ale jsou to i její zprostředkovatelé, otevírači bran, klíčníci do zatím nepoznaných světů,“ říká Lukáš Jiřička a popisuje, které knihy se mu dostaly do rukou díky určujícím setkáním s Oldřichem Králem, Vladimírem Svatoněm, Josefem Vojvodíkem, Jiřím Pelánem, ale i s Jiřím Vlčkem, Alešem Rolečkem a dalšími. „Vztah každého k literatuře je samozřejmě formován různě, knihy se leckdy samy řetězí do úctyhodných toků titulů, obálek, vazeb, stran, odkazují na sebe, jsou součástí široké mapy, mezi jejímiž body jsou jak prošlapané stezky a již probádané kontinenty, nebo snad oblasti, do jejichž útrob je třeba se vracet, ale tato mapa má stále mnoho složitých, tajemných a nepoznaných míst, hustých zón hodných objevení a průzkumu.“