Román, nejoblíbenější žánr dodnes, by prostě měl umět bavit, vyznává se Jiří Koten

„Kde bychom byli, kdyby nebylo zázraků, které nacházíme v potištěném a svázaném papíru,“ říká Jiří Koten a vyznává se ze svého vztahu k Dumasovi, Maupassantovi, Févalovi, Chvoščinské, Updikovi či Rothovi a projevuje se i jako náruživý čtenář Nerudy, Škvoreckého, Kundery, Macury nebo Hodrové. „Ale jak pomaličku stárnu, více a více čtu poezii. Báseň není tolik náročná na čas. Nejraději si ve sbírkách říkám ve vlaku, protože stačí přečíst text, pak nad ním mohu libovolně dlouho přemýšlet. Kromě toho, že miluji třeba ruskou poezii stříbrného věku nebo sbírky italských hermetiků, čtu hlavně současné české básníky.“