Chci žít podle svých nejlepších představ

26. březen 2014

Život na zámku a Chinaski. Mohlo by jít o název některé knihy amerického spisovatele Bukowského. Spíš ale trochu nepředstavitelný, protože v jeho knihách šlo o něco jiného. Pro naši kulturu je společným jmenovatelem Petr Rejchert. Muzikant a herec, který v seriálu (první název) i kapele (druhý název) hrál. Čímpak se zabývá teď a co mu říkají hvězdy?

Planety Slunce, Mars a Venuše v konjunkci ve znamení Blíženců a v sextilu na planetu Saturn ve znamení Berana: Díky umění a hudbě jste byl schopný najít vnitřní rovnováhu a cestu k úspěchu. Vždy vás přitahovala hudba, literatura, divadlo a opačné pohlaví, dokázal jste navazovat přátelské a společenské vztahy. Akčnost, někdy až divokost, se u vás spojuje s inteligencí, duševní bohatství využíváte při tvorbě i v komunikaci. Nemáte nic tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Překážky ve vás udržují vitalitu, díky níž vás čekají pocty a kvalitní výsledky práce i ve vyšším věku.

Našel jste díky umění vnitřní rovnováhu?

První, co mě napadlo, když jste to říkal, bylo: no, nejsem si opravdu jist, jestli jsem opravdu díky umění našel rovnováhu a klid. Protože umění je právě dost o napětí mezi rovnováhou a nerovnováhou, o přetlaku, rozervanosti atd. Určitou etapu svého života jsem byl v uměleckém světe velice intenzivně ponořen na několika frontách, ale dnes jsem tam, kde jsem. Tím, jak jsem zestárnul, vyzrál - netvrdím, že jsem úplně vyzrálý - tak je pravda, že klidu je ve mně víc. Nejsem si jistý, jestli za to může jen umění. Každý v mém věku vstoupí do určitého stádia vyzrálosti a začne klid vyhledávat. Mně už bude sedmatřicet let a od třicítky si vědomě jedu k poklidu. Hledám se - co jsem, kde jsem, jak jsem. Jde o zpětnou vazbu, jak se dostáváme ke klidu uvnitř sebe. Díky umění se neustále pohybujete ve vnitřku svém nebo cizím a tvorba vlastně může pomoci nalezení pravé rovnováhy.

Petr Rejchert

Jakým způsobem jste si v mládí nacházel cestu k divadlu a hudbě?

To šlo samo. Nevěřím sice na náhody, ale ani jsem se o to nějakým zvláštním způsobem nechtěl zasluhovat. Prostě v útlém mládí máte zdraví a pevné svaly, neroste vám břicho a nemusíte s tělem nic dělat. Můžete dennodenně pít pivo, jíst dvacet knedlíků se smetanovými omáčkami, a vůbec to nevadí. Podobně jsem si ani já všechny věci k sobě vědomě nestahoval. Divadlo jsem začal hrát, protože u nás v Horní Plané fungoval amatérský divadelní soubor a mně přišlo zajímavé tímto způsobem exhibovat. Jelikož celý soubor vedl učitel fyziky z naší základní školy, kterého jsem měl docela rád, dostal jsem se tam. Potom v něm účinkovala taky moje máma. Nejčastěji jsme hráli pohádky, účastnili jsme se přehlídek amatérských souborů. Tam mi jednou předseda poroty, což byl tehdejší ředitel Jihočeského divadla, řekl, jestli bych nechtěl zkusit přijímačky na DAMU, že ve mně spatřuje určitý talent. Do té doby mě nic takového nenapadlo. Pak jsem to zkusil, napodruhé jsem se na DAMU dostal. Byl jsem poměrně velký lempl, nedokázal jsem se ani nazpaměť naučit texty, které měly být připraveny k přijímačkám. A na DAMU se daly dohromady Starý hadry, pozdější Chinaski, takže tudy zase vedla cesta k hudbě. Prostě ty události přišly a byly.

Potřebujete v tvorbě a komunikaci uplatňovat svou inteligenci? Jak se vypořádáváte se svou energičností?

Svoji inteligenci potřebuji uplatňovat všude, protože každý, kdo má jakoukoliv inteligenci, ji uplatňuje. Stejně jako máte dvě ruce a dvě nohy a taky je používáte celý život. Svoji energii, které už taky nemám tolik co v útlém mládí, kdy jsem jí mohl naprosto mrhat a rozstřelit do různých směrů naprosto nezacíleně, už tolik rozhazovat nemůžu. Zamýšlím se, kolik a kam jí vrhnu. Nicméně pořád jsem typ člověka, který se potřebuje vybíjet. Musím říct, že na podobné věci je nejlepší jakýkoliv sport. Mám docela rád dynamické sporty, poslední dobou jsem se dost zamiloval do hry s názvem squash. Jde sice o módní záležitost, ale hrozně mi pomáhá. Byly doby, kdy jsem chodil do posilovny, tam jsem se taky vybíjel docela pořádně, ale příliš mě už neláká, protože postrádá dynamiku.

Občas se vám do života dostávají překážky. Jak je nejlépe překonávat?

Záleží na tom, o jaké překážky jde. Ale obecně - nejlepší je postavit se k nim čelem a řešit je jakýmkoliv způsobem, neutíkat od toho. Protože vám nakonec nic jiného stejně nezbyde.

Petr Rejchert

Kvadratura mezi Sluncem ve znamení Blíženců a konjunkcí planet Uran a Pluto ve znamení Panny: Jste často vnitřně puzen k různorodým aktivitám, nedokážete být jen tak nečinný. Náhlý úspěch v zaměstnání vám přinesl nové možnosti práce, ale vaše tvrdohlavost a umíněnost leccos změnila. Toužíte po osobní a tvůrčí nezávislosti, ale zároveň i po duševní blízkosti lidí. Musíte se vyhýbat rozptylování sil a energie, vaší nevýhodou je náladovost a proměnlivost. Chcete stíhat více, než můžete.

Dokážete jen tak odpočívat, nebo pořád pracujete a zajímáte se o dění okolo sebe?

Všechno porovnávám se svou partnerkou, která je vnitřně daleko klidnějším člověkem, než jsem já. Ona si opravdu dokáže odpočinout tak, že si lehne a dlouhou dobu vydrží jen ležet. Právě proto se k ní naše zvířata, pes a kočka, schoulí a vědí, že ona tam bude ležet a že se i oni vyspí. Kdežto já, když si zapálíme krb a otevřeme láhev, jsem ten, který si lehne tak, aby mohl chodit přikládat, protože jenom ležet nevydržím. I když spím, nespím v jedné poloze moc dlouho. Neustále se vrtím, pořád se převracím, protože mě začne bolet odkrvená ruka. Takhle to mám i v životě. Dokážu odpočívat, ale třeba při odpočinku hraním squashe mám pocit, že vyplivnu duši. Relaxovat můžu i na mořském břehu, kde jen ležím a sálá do mě slunce, ale po čtvrthodině už musím vstát a opláchnout se. Ale rád si třeba přečtu knížku. Pak jde o chvíle, kdy dokážu ležet nebo být na jednom místě hodně dlouho. Protože dobrá kniha mě vždy naprosto pohltí. Myslím si, že je velká škoda, že knížky vycházejí z módy. Mladí lidé už do nich moc nejdou. Mám pocit, že kniha má v sobě jednu kvalitu, kterou vám počítač neposkytne, a tím je provokace vlastní fantazie a možnost utvořit si naprosto svůj vlastní svět.

Překvapila vás popularita? Jak je to s vaší tvrdohlavostí a umíněností, potřebujete nezávislost bytostně?

Umíněný jsem, když mě něco zajímá a opravdu to chci, tak si za tím i dokážu jít velmi svéhlavě. Nejdu přes mrtvoly, nedělám nikomu podrazy, protože jsem to taky několikrát zažil na vlastní kůži. Vím, jak podrazy dokážou odčerpat energii a jak vás dokážou poznamenat do budoucna. Takže se snažím své blízké takhle nepoznamenávat. S čím člověk zachází, tím také schází. Pakliže mě ale něco zajímá a opravdu to chci, dokážu být hodně svéhlavý. Popularita mě samozřejmě překvapila, protože jsem s ní tenkrát nepočítal. Prošel jsem si pak samozřejmě tím kolečkem, kterým si prošel každý, kdo ji zažil. V jednu chvíli si myslíte, že už to tak bude nadosmrti, že se budete neustále koupat ve slunečních paprscích a v penězích. Mám pocit, že jsem se chvíli choval jako kretén. Stejně jako každý jsem ale pochopil, že světská sláva je polní tráva a všude je chleba o dvou kůrkách. Není nutné se chovat jako idiot k lidem kolem sebe jen kvůli pocitu, že jsem nejlepší, protože tomu tak není.

Rozptylujete svou sílu a energii? Nesnažíte se občas pracovat na více polích najednou?

Ano, protože jako Blíženec jsem dvěma osobami a dělám minimálně dvě věci najednou. Ale na druhou stranu je otázkou, co znamená rozptýlení. V současnosti se snažím svou energii dost cílit. Pakliže dělám dvě věci naráz, tak se je snažím dělat dobře. Nepřibírat si k nim další věc, o které vím, že mě vyčerpá. Měl jsem období, kdy se mě novináři ptali, co bych chtěl dělat víc, jestli muziku nebo divadlo, herectví. Mně to nikdy nevadilo, krásně se vše doplňovalo. Situace šla po takových vlnách, že když bylo víc herecké práce, tak muzika tzv. spala a zase naopak. V současnosti dělám víc věcí, pokud se dá třeba považovat za povolání hudební dramaturgie pro Primu apod. Rozptyl je daleko větší, ale záleží na tom, jak si člověk vše zorganizuje, a já to zatím stíhám naprosto dokonale. Důležité je, že vše má pro mě smysluplný efekt.

Petr Rejchert

Trigon mezi Lunou ve znamení Vah a planetou Venuše ve znamení Blíženců, zároveň opozice Luny na planetu Saturn ve znamení Berana: Oblíbenosti na veřejnosti si dokážete hodně užívat, taky nemáte rád samotu. Sympatie od lidí a váš nezdolný optimismus vás podpořily v mnoha rozhodnutích. Bez hudby a hraní byste nedokázal dlouho být, nechybí vám ani umělecký vkus. Podléhání citovým vzplanutím jste v mládí dokázal těžko ovládat, ale pokud jste našel duševně blízkou partnerku, jste šťastný.

Jaký máte vztah k veřejnosti, těší vás sympatie okolí?

Popularita mě už tolik nebere, protože jsem si jí prošel. Vlastně jsem radši, když jdu po ulici a lidi mě nepoznávají. Samozřejmě se občas stává, že si přijdou pro podpis, a pak se následek dá rozdělit na příjemné a nepříjemné vjemy. Někdy přijde člověk, která má pocit, že vám cosi musí dát "sežrat", protože se mu na vás něco nelíbí. Jelikož jste veřejně činný, tak si to rozhodne s vámi tzv. vyřídit a o příjemnou situaci pak nejde. Na druhou stranu jsou lidé většinou velmi milí a rád si s nimi popovídám, je to docela zajímavé. Každá mince má svůj rub a líc.

Dokázal byste existovat bez hudby a hraní? V čem vám pomáhá umělecký vkus?

Bez hudby a hraní bych dokázal být, jde jen o věci, které mě baví. Nikde není psáno, ani to tak necítím, že pokud nebudu muzikantem a hercem, sejdu na úbytě. Ani omylem. Nejdřív jsem se narodil jako člověk, nejsem především muzikantem nebo hercem. Žil jsem a dařilo se mi docela dobře. Pokud se už ani jedna z těchto činností v mém životě nebude vyskytovat, budu žít minimálně stejně kvalitně, jako jsem žil doposud. Umělecký vkus mi pomáhá, vůbec tíhnutí k umění mi umožňuje například dobře se vyjadřovat. Nebo doopravdy procítit krásu některých věcí. Občas mi přijde, že někteří manažeři už nevidí nic jiného než peníze, a pak si ani je nedovedou užít. A to já dokážu, musím přiznat. Pokud si něco vydělám, užiji si dovolenou. Nemusí být ani zahraniční, stačí si dojet do českých hor, k jihočeskému rybníku, do Českého ráje. Často nevycházím z údivu. To tíhnutí k umění umožňuje užívání si té krásy. Na druhou stranu je ve mně neustálá rozpolcenost, pak je zdrojem špatných nálad. Je to způsobeno dvěma osobnostmi ve mně samém.

Citová vzplanutí asi patří k člověku a k umělci zvlášť. Vážíte si mezilidských vztahů?

Jistě! Mám pocit, že jde o jeden ze základních kamenů lidského života vůbec, vztahy mezi lidmi. Mám pocit, že dostávají poslední dobou dost na zadek a důkazem je otřesná statistika rozvodovosti u nás i po celém světě. Lidi nedokážou žít v páru, což je podle mého soudu jedna z nejpřirozenějších věcí. Sám jsem typickým příkladem, jsem taky rozvedený. Jde o životní oblast, na které musíme zapracovat. Technicky jsme na obrovské úrovni, technika vládne světem a peníze dokážeme počítat a přehazovat různými způsoby a skloňovat je ve všech pádech. Nám se ale právě nedostává etiky a estetiky, chybí nám citovost a citlivost, empatie. Jde o věci, které naše doba trochu opomíjí v širším měřítku a myslím, že je to velká škoda. Pomalu se chystáme obydlovat Mars, na druhou stranu nedokážeme žít jeden s druhým na Zemi. Uvědomuji si, že z toho pramení spousta nejasností a velkých sporů, bolestí v lidech. Můj druhý vztah začal až po třicítce a mám pocit, že jsem až tehdy začal žít vědomě. Pak někde narazím a stane se mi třeba něco nepříjemného, a řeknu si: ano, udělal jsem chybu. Udělal jsem úkrok doleva a jsem vlevo. Je to tak a pak záleží na mě samotném, co budu dělat dál. Jestliže budu chtít jít doprava, půjdu doprava. Nemůžu přitom hýbat levou nohou doleva. Právě proto, že už vše dělám vědomě a špatnou zkušenost už mám za sebou, snažím se tomu vyhnout a zařídit si svůj život tak, jak cítím nejlépe. Chci žít podle nejlepších představ, jaké mám. Samozřejmě že to není úplně jednoduché, narážím a úplně nezvládám, ale snažím se. Teď někde psali, že už spolu s Bárou žijeme pět let a pořád je vše dobré. Nestěžuji si, naopak, mám pocit, že mě vztah neustále naplňuje a baví. Pohled na svět skrze tuto optiku je daleko lepší, než býval. Právě z takového důvodu si myslím, že kdyby každý měl život takhle zařízený, bude snad na světě i méně válek.

Sextil mezi planetou Jupiter ve znamení Lva a planetou Merkur ve znamení Raka: Většinou máte velmi dobrou náladu, kterou chcete nakazit i druhé. Silná představivost vám pomáhá v umělecké činnosti. Jako člověk jste idealista, ale zároveň praktický typ, který chápe realitu. Máte rád děti a věnujete se jim, postupně v sobě objevujete schopnost je vychovávat i vyučovat. Nikdy nepřestáváte hrát, naplňuje vás to.

V čem člověku pomáhá dobrá nálada? Míváte ji už po ránu? Nakazíte ji okolí?

Jak kdy. Občas mívám dobrou náladu po ránu i celkově. Jak jsem si uvědomil, že je mi těch šestatřicet, říkám si: jak dlouho tu ještě budu? Kdyby šlo o padesát let, tak mám před sebou ještě padesát jar, padesát lét, padesát podzimů a padesát zim. Už vidíte na konec, dokážete si vše představit. Když si pokazím jediné jaro, tak už pak přede mnou bude čtyřicet devět jar, a jedno zkažené. A to je k ničemu, nechci žít špatně. Snažím se pozitivně myslet a činit kroky k tomu, abych měl dobrou náladu. Například mít opravdu dobrou partnerku. Nerozčilovat se nad hloupostmi, nad věcmi, které stejně nezměním. Na druhou stranu se taky snažit řešit věci, které vypadají na řešení v nedohlednu, ale jakmile je řešit nebudeme, nedopadne to dobře. Myslím tím vztah k přírodě, k naší Zemi. Je opravdu až překvapující, jak si dokážeme řezat větev pod naší zadnicí a tvářit se, že vše běží v pořádku. Prostě se sám za sebe snažím. A co se týče dobré nálady, moje životní partnerka mi říká, že tuto vlastnost mám velmi vyvinutou. Když já se bavím a těším, je to prý velmi nakažlivé. Šlo by pak o dobrou vlastnost, nemyslíte?

Petr Rejchert

Jak řešíte rozpor mezi idealismem a realismem, nebo jste se je naučil spojovat?

To by bylo nejlepší. Do osmadvaceti jsem žil jako naprostý idealista, až jsem lidem přišel trošku naivní. Samozřejmě jsem mnohokrát tvrdě naboural a náraz mnou otřásl do takové míry, že situace vypadala až na zatrpknutí. Díky bohu, že se to nestalo, protože tak bych byl naštvaný už pořád. Teď se snažím skloubit naprosté ideály s realitou. Snažím se žít podle svých nejlepších představ sám o sobě. Když to budu dělat sám se sebou, tak se, doufám, vše otočí i ven. Člověk podle mě může pozitivně měnit svět.

Jaký význam má pro vás vztah k dětem? Žijete hraním si s nimi?

Určitě. Mám pocit, že v našich dětech je budoucnost. Protože oni přijdou po nás a všechno tu přeberou. Od nás už dostaly něco do vínku, něco mají i v genech. Ale spoustu věcí můžete výchovou a tím, že jim vše ukážete a vysvětlíte a dáte pocítit na vlastní kůži, nasměrovat dál. Sami cítíme, že jsme nasměrováni svými rodiči a okolím. Na druhou stranu mám pocit, že péče o děti je v současnosti až velmi přehnaná. Vidím to poměrně často u dětí bohatých rodičů. Ti na ně nemají příliš času, ale sami je zahrnují penězi a všemožně jinak po materiální stránce. Ale táta s mámou třeba spolu moc nežijí, tento vzor se v nich pak otiskuje. Oni s tím žijí dál, nedokážou si udržet vlastní rodinu a sami se dětem nedokážou věnovat. Anebo naopak pro ně udělají všechno, a ti holomci si s nimi potom dělají, co chtějí. Ve všem je třeba najít nějakou cestu, neříkám střední, ale optimální. Své děti mám moc rád a doufám, že jich ještě několik budu mít. Dokážu si s nimi hrát, ale taky říct - teď mě nechte, potřebuji si odpočinout, nemám náladu. Přesto spolu většinou děláme spoustu hloupostí, třeba vezmu foťák a fotíme grimasy, kdo umí nejlepší, stavíme ve sněhu bunkry. Nebo jim po nocích ve svém volném čase píšu pohádky, které jim čtu až další večer. Oni z toho jsou nadšení, protože pohádky píšu o nich. Tak to se jim moc líbí, a nakonec i mně.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.