Chalupecký, Jungmann, nebo lev? Jaká je úroveň a reálný dopad cen udělovaných na české kulturní scéně?
Ceny udělované za film, literaturu a výtvarné umění mají svá specifika, všem oborům by ale prospělo více oborových soutěží, které opravdu dokáží odhalit výjimečné talenty.
Kulturních ocenění se za jeden rok v České republice rozdá více než 100 napříč všemi obory. Kolik z nich si ale z hlavy vybavíte? Navíc se oproti zahraničí příliš neujaly ani anticeny. Plyšový lev, který měl odlehčit slavnostní vyhlašování cen Český lev, byl brán natolik vážně, že byl naposledy vyhlášen v roce 2007. Tradici si tak drží jen ocenění Skřipec za nekvalitní překlady, které od roku 1994 vyhlašuje Obec překladatelů. Hosté ve studiu se však shodli, že bychom se měli naučit být kritičtější a přijímat podobná ocenění lépe.
Chalupecký a co dál
Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2017
V Pražákově paláci Moravské galerie v Brně se na skupinové výstavě představuje pětice finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos jsou jimi Romana Drdová, Dominik Gajarský, Martin Kohout, Richard Loskot a Viktorie Valocká.
V oboru výtvarného umění si respekt a zájem médií vybudovala zejména Cena Jindřicha Chalupeckého. Žádné jiné ocenění v českém výtvarném umění podle Ondřeje Horáka, známého propagátora výtvarného umění, takovou pozici nezískalo. Horák se domnívá, že soutěží by mohlo být klidně víc, zejména kvalitních oborových. Dalším nedostatkem podle něj je, že oceněním za výtvarné počiny také chybí návaznost. Ceny udělované umělcům nad 35 let třeba nemají takovou kvalitu a dopad jako Cena Jindřicha Chalupeckého. „Pokud má tedy 45tiletý umělec výstavu v Rudolfinu, tak čeho pak chce v dalších 30 letech dosáhnout,“ ptá se Horák.
Jaký má cena reálný dopad?
Stát by si měl svých překladatelů více vážit, protože český jazyk je hodnota, kterou stojí za to podporovat
Proč jsou čeští překladatelé krásné literatury nejhůře placení v celé Evropě a proč se jejich honoráře za posledních dvacet let nezměnily? Na tato i další témata hovořili překladatelé Kateřina Vinšová, Petr Onufer a Tereza Semotamová.
Literární teoretik Tomáš Dimter uvádí, že se v České republice za rok vyhlásí kolem 30 literárních ocenění, ale v Německu se toto číslo pohybuje okolo 2 000. Podle Dimtera hrají prim české státní ceny za literaturu a na vrcholu překladatelských cen stojí Jungmannova cena. Bohužel ale tato ocenění nemají vliv na budoucí honoráře výherců: „Můžete získat státní cenu za překlad a následující den zase spadnete na zem a začínáte s vyjednáváním v nakladatelství od nuly.“
Festivaly pomáhají
V kinematografii je situace podle filmového kritika Tomáše Stejskala komplikovaná, protože Český lev i Ceny filmových kritiků jsou založeny na desítkách hlasů, ve kterých se jakákoli výjimečnost smaže průměrným hodnocením všech porotců. Zajímavější jsou z jeho pohledu festivalové ceny, kde o vítězství rozhoduje menší okruh odborníků. „Zejména pro artové filmy je mnohem důležitější dostat se na mezinárodní festivaly než zisk českých ocenění. Účast na festivalech jim zajistí daleko větší pozornost,“ soudí Stejskal.
Názor odborníků má svou váhu
Chtěl bych, aby Bo Hai viděly babičky, které znají Vietnamce jen přes pokladnu, říká režisér Duong
Osobní pohled na život vietnamské komunity v Česku přináší aktuální snímek Dužana Duonga s názvem Bo Hai, který se v premiéře promítal na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Poslechněte si rozhovor, který na akci vznikl.
Všichni tři hosté se ve studiu shodli, že respektují hlavně žánrové ceny. Na těchto soutěžích vnímají kladně, že ocenění udělují kolegové ze stejného oboru, takže jejich hodnocení mají váhu. Ve filmu podle Tomáše Stejskala rozhodně chybí podobné ceny, jakými jsou v hudbě Apollo nebo Vinyla, kde může menší hrstka osobností udělit ocenění výjimečnému počinu, aniž by byl jejich názor smeten většinovým postojem. „Jak mohou být oceněna díla, která se vymykají? Laureáti jsou často předem dáni již samotnou strukturou průmyslu.“ Názor Tomáše Stejskala potvrzuje i skutečnost, že poslední dobou na mezinárodních festivalech zaznamenávají úspěch zejména české krátkometrážní snímky, nikoli ty celovečerní. „Drama z vietnamské večerky Bo Hai za 25 minut zvládne mnohem víc než většina celovečerních filmů,“ doplňuje. Podle Ondřeje Horáka si respekt zaslouží každá soutěž, za kterou stojí kvalitní rozhodnutí. Práce porotců je pro reputaci soutěží klíčová a má zásadní vliv na přijetí výsledků laickou i odbornou veřejností.
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů a hudby podle výběru Pavla Zelinky si můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
