Cestující a cestovatelé
Bývá zvykem trochu přehánět, když se píše o lidech, kteří dneska cestují někam, kam většina populace běžně nejezdí na dovolenou. Raději věřím tak polovině z toho, co o takzvaných cestovatelích napíšou v médiích. Skoro to totiž vypadá, že cestovatel je každý, kdo párkrát vyjel mimo Evropu.
Cestování taky vždycky není o tak obrovském adrenalinu, jak je někdy lidem, kteří putují do vzdálených zemí, předhazováno. Leckdy cestování není ani o tak velkém nebezpečí, jak to - popsané ve větách na papíře perem redaktora - vypadá. A i když zážitků a překvapení je určitě víc než dost, nemusí být příhody z cest až tak neuvěřitelné, jak to někdy podávají lifestylové časopisy v článcích o odvážných samorostech, kteří projeli celý svět, přežili různé tropické nemoci, byli okradeni o všechna zavazadla a žili nějakou dobu stejným životem jako domorodci z vesnice, kam běloch před nimi ještě nevkročil.
Co tím chci říct: že se zkrátka máme královsky! Cestovat dneska může spousta lidí a nemusí to být žádní cestovatelé ani dobrodruzi jako ti, kdo se do neznámého světa vydávali v době, kdy to bylo raritou, a oprávněně tak jejich zážitky měly punc výlučnosti. Pro ty šťastlivce, kteří tehdy mohli vyrazit za poznáním do míst, kde ještě nikdo nebyl a o nichž věděli jen oni, to muselo být hrozně vzrušující a kouzelné. Na druhou stranu je paráda, když dneska můžeme jezdit po světě „všichni“. Je to pořád dost velký zážitek, a ani o něm nemusíme vyprávět v přehnaně křiklavých konturách. Cestování je dneska prostě hodně dobrá zábava, a to pochopitelně i s úskalími a překážkami, které k tomu patří.
V nedělní Čajovně budou o cestách, cestujících i cestovatelích mluvit hosté, které záliba v cestování dovedla až k organizování aktivit pro ostatní. Řeč bude taky o tom, jak se změnilo cestování do dalekých krajů za posledních sto let, jak a jak hodně cestují Češi v porovnání s jinými národy, ale i o tom, jestli existuje rivalita mezi cestovateli a pocit cestovatelské výlučnosti.
David Gladiš - založil portál pro cestovatele hedvabnastezka.cz, napsal knižního průvodce Hedvábná stezka - Asií napříč po zemi, má rád destinace jako Afghánistán, Libye či Saudská Arábie, kromě několika mnohaměsíčních cest napříč Asií žil rok a půl v Thajsku, dříve pracoval taky jako ředitel státní agentury Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism a náměstek ministra zahraničí ČR
Karel Wolf - od roku 2003 organizuje cestovatelský festival Kolem světa: Brno 5. - 7. 10. 2012, Praha 17. - 18. 11. 2012, jako cestovatel navštívil Mexiko, Guatemalu, Indonésii, Bolívii, Peru, Ekvádor, Argentinu, Chile, Kambodžu, Bangladéš, Indii, Nepál, Barmu, Laos, Čínu, Malajsii, Thajsko, Maroko, Kubu a Malawi
Standa Miler - od roku 2005 navštívil více než 30 zemí se svým eko-autem – obytným karavanem, poháněným použitým rostlinným olejem, cílem jeho eko-cest je informovat o životě lidí v různých zemích a vlivech globální civilizace na životní prostředí, přes léto jezdí s eko-autem po festivalech a po zbytek roku dělá přednášky o cestách v klubech a ve školách, pomocí cyklo-fresh-baru - elektrického mixéru poháněného lidskou silou - propaguje obnovitelné zdroje a udržitelnou stravu
Pavel Sladký - budoucí redaktor Čajovny momentálně na Rádiu Wave připravuje cestovatelský a outdoorový magazín Casablanca, kromě publikování v různých kulturních magazínech a působení na několika stanicích Českého rozhlasu se věnuje filmu, podílel se na přípravě několika filmových festivalů: Filmasia, Febiofest, Letní filmová škola
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
-
Tragédie Liblice. Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.