Češi rybaří s velkou vášní, není to pro ně taková každodennost, říká režisérka dokumentu Svéráz českého rybolovu Ivana Pauerová Miloševič
Nechtěla sedět na židli a u stolu a jen tak „něco psát anebo něco číst“, a tak se rozhodla, že se po studiích sociálních věd přihlásí na FAMU na dokumentární tvorbu. Přijali ji hned napoprvé a o profesní dráze bylo rozhodnuto. Hostem Ondřeje Cihláře byla ve Vizitce režisérka a dokumentaristka Ivana Pauerová Miloševič, jíž právě přišel do kin film Svéráz českého rybolovu.
Narodila se v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, a celé dětství strávila u moře. Téma rybolovu ji paradoxně ale zlákalo až po příchodu do Prahy. „V České republice vidím pro rybaření daleko větší vášeň než u nás. Možná je to tím, že ryby v Česku nemáme pod nosem, není to taková každodennost jako v přímořských zemích,“ přemítá.
Ve svém zbrusu novém snímku Svéráz českého rybolovu sleduje partu jihlavských rybářů – hrstku z patnácti tisícovek Čechů a Češek, kteří se každoročně vydávají za lákadlem nachytat si zdarma až dvacet kilo mořských ryb na hlavu při pobytu delším než týden.
V očích režisérky je film portrétem běžného stárnoucího českého muže okolo padesátky. Je pořád lovec a borec? Jak se s myšlenkou na stárnutí sžívá? Má z toho mindrák? Rybolov tak ve Svérázu zastupuje jakoukoliv jinou kratochvíli muže ve vyšším středním věku. Jak Ivana Pauerová Miloševič v rozhovoru řekla, s jihlavskou partou se na jednu mentální loď dostali během deseti minut. „Myslím si, že zůstanou mými přáteli po zbytek života. Můžete být z úplně jiné věkové skupiny, ale v okamžiku, kdy si porozumíte, najednou o nic nejde.“ Premiéry snímku se bohužel nedožil jeden člen této rybářské party, jenž letos na jaře podlehl covidu.
Čtěte také
Ivana Pauerová Miloševič ve Vizitce mluvila o tom, jak se z původně televizního formátu vyvinul film pro velké plátno, do jaké míry sleduje společenskou situaci v domovské Bosně a Hercegovině, proč jedním z jejích témat v minulosti byla kontroverzní instituce na ochranu práv dětí Barnevernet anebo jak funguje Institut dokumentárního filmu, u jehož zrodu před dvaceti lety stála.
Související
-
Muži se přicházejí léčit, děti se o on-line obtěžování přestávají bát mluvit, říká Barbora Chalupová
Spolu s Vítem Klusákem prostřednictvím filmu V síti otevřela ve společnosti důležitou diskusi o sexuálním obtěžování ve virtuálním prostoru.
-
Barbora Baronová: Moje kniha ukazuje, jak dokumentaristky při práci řeší etické i technické problémy
Že disertace může být i zábava, zjistila během návštěvy Japonska. Nedávno svou několikaletou práci na tématu o ženách – dokumentaristkách vydala knižně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
