Celoroubená kovárna i honosně vybavená rychta. Skanzen v Kouřimi přibližuje život na českém venkově

„Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem lidové architektury v České republice, který není regionálně zaměřen, nýbrž je nadregionální. To znamená, že tu nejsou stavby soustředěny pouze z jedné oblasti, ale ze širšího území středních, východních a severních Čech. Návštěvníci tu najdou čtrnáct větších staveb, které doplňuje několik menších památek lidové architektury, sakrálních staveb atd. Můžeme tu vidět třeba typickou chalupu z oblasti středního Posázaví, která sem byla přenesena z obce Budeč a reprezentuje zde střední vrstvu obyvatel českého venkova,“ vypráví Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně a začíná povídat o dalších zdejších lidových památkách, jejich architektuře a obyvatelích, kteří v nich žili.

Ukázka interiéru ve skanzenu Kouřim|foto:Petr Tyc,Archiv Muzea lidových staveb v Kouřimi

Některé památky v kouřimském skanzenu jsou dnes již celkem unikátní. „Třeba kovárna ze Starého Bydžova je jednou z posledních celoroubených kováren v Čechách. Největší chloubou našeho muzea jsou však dvě polygonální stodoly. Obě pocházejí ze 17. Století. Ta starší sem byla přenesena z obce Durdice u Votic a je to nejstarší zachovalá památka tohoto typu na území České republiky,“ popisuje Vladimír Rišlink.

Ve všech objektech skanzenu je interiérová expozice, která přibližuje způsob bydlení na venkově. Nejhonosněji je pak vybavena rychta z Bradlecké Lhoty, když vstoupíte dovnitř, máte téměř před očima, jak tehdy rychtář se svou ženou žili. „Rychtář byl vrchnostenský úředník, který měl v obci dohlížet na pořádek, řešit drobné spory, vybírat daně atd. Vybavení připomíná, jak asi domácnost rychtáře v první polovině 19. století vypadala. Je zde i rychtářský stůl, na kterém rychtář vykonával svůj úřad a leží na něm rychtářské právo, jež bylo odznakem jeho moci. Truhla vedle stolu je obecní almarou. Do této skříně se ukládaly důležité písemnosti a putovala vždy do domu, kde žil rychtář. Funkce rychtáře se sice často dědila, ale někdy také ne, takže poté se obecní almara obřadně přenášela do jiného stavení,“ vysvětluje Vladimír Rišlink.

Usedlost z oblasti Českobrodska a Nymburska ve skanzenu Kouřim|foto:Petr Tyc,Archiv Muzea lidových staveb v Kouřimi

Ve skanzenu v Kouřimi stojí za to prozkoumat celý areál, jelikož i jeho venkovní prostory mají specifický charakter. Měly by budit dojem prostředí, ze kterého sem jednotlivé stavby byly přeneseny. Kolem usedlostí jsou vysázeny např. staré odrůdy ovocných stromů nebo je zde pole se starou odrůdou žita, přesně tento typ slámy se využíval k výrobě slaměných došků.