Literární mapa Ostravy aneb od Slezských písní po underground

16. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Hruška s Ivanem Martinem Jirousem. Jirous pravidelně přespával u Hrušků v Tyršově ulici v Ostravě

Víte, kterou ostravskou čtvrť proslavil Milan Kundera ve slavném Žertu nebo kde všude v Ostravě vznikaly samizdaty? Odpovědi přináší právě vznikající Literární mapa Ostravy, s jejímiž autory jsme se vydali na Výlety s Vltavou.

Připravil: Ivan Motýl
Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2021

Tramvaj číslo 4 míří z centra Ostravy k hlavní bráně kunčické Nové huti, která dnes patří britské ocelářské skupině. Ve stínu železáren nás čekají dva z tvůrců Literární mapy Ostravy – Pavel Hruška a Ilona Rozehnalová. „Málo se ví, že hutnické kolonie tady v blízkosti jedné z prvních velkých staveb socialismu, se staly za normalizace centrem ostravského samizdatu,“ vypráví Rozehnalová. 

Míříme k bytovce v Bořivojově ulici. „V čísle 49 žil disident a jeden z prvních ostravských signatářů Charty 77 Vladimír Liberda. Za opisování a šíření samizdatů skončil ve vězení,“ ukazuje literární historik Pavel Hruška dům z padesátých let.

Spisovatel a disident Jaromír Šavrda po zatčení v roce 1978

Vladimír Liberda (1933–1953) skončil před soudem na počátku roku 1983 společně s básníkem Jaromírem Šavrdou a za vydávání samizdatových tiskovin dostal dvacet měsíců nepodmíněně. „Paradoxní bylo, že podle rozsudku byli oba odsouzeni také za opisování knihy Alexandra Tvardovského s názvem Ťorkin na onom světě, která byla i během procesu volně dostupná v některých knihovnách,“ vypráví Hruška. Disidentů žilo v Ostravě méně než v Praze či Brně, takže co by v hlavním městě skončilo podmínkou, za to se v Severomoravském kraji odsuzovalo natvrdo. Druhý z odsouzených Jaromír Šavrda (1933–1988) na následky víc než dvouletého věznění, které mu podlomilo zdraví, dokonce zemřel. 

Z basy za 743 160 minut

Tramvají číslo 4 jedeme z Nové huti na druhý konec Ostravy, na náměstí Republiky přestupujeme na linku číslo 1 a opouštíme ji v Hrabůvce u kostela. Čeká nás zde literární vědkyně z Ostravské univerzity Iva Málková, se kterou míříme na hřbitov v Hrabové, kde Jaromír Šavrda odpočívá věčným spánkem.

„Jeho vzhled odpovídal vězňům z koncentračních táborů, ubral na váze 25 kilogramů,“ cituje Málková z deníku Šavrdovy manželky Dolores. Vědkyně na hrabovském hřbitově ukazuje úctyhodný svazek korespondence mezi manželi, který uspořádala. „Naše odloučení se neustále zkracuje,“ napsal jednou Šavrda domů z vězení s patřičnou dávkou černého humoru. „Je to už jen 743 160 minut,“ spočítal v listu. Převedeno na dny to bylo nekonečných 516 dnů.

Německý chachar Wechsberg

Tramvají číslo 1 se vracíme do centra města, kde před kavárnou Palace čeká další tvůrce mapy Jan Malura z Ostravské univerzity. Mapu obohacuje o německé a německo-židovské autory. „Praha a Brno už své německojazyčné literární kořeny dobře zná, v Ostravě je zatím objevujeme,“ přiznává Malura a vypráví o spisovateli Josefu Wechsbergovi. „Kavárna Palace se stala na konci dvacátých let centrem ostravské bohémy, místem, kde se scházeli němečtí herci, hudebníci, literáti, ale též ostravská omladina, která se stylizovala do role svobodomyslných chacharů,“ vypráví Malura.

Kundera v Petřkovicích

Petřkovice v roce 1965, zhruba v té době zde Milan Kundera sbíral poslední materiál pro Žert

A ještě rychlý nástup do tramvaje číslo 8 a cesta na konečnou v Přívoze, kde přejdeme řeku Odru a ocitáme se ve čtvrti Petřkovice.

Na magistrátu si to zatím asi neuvědomují, ale tohle je ostravská čtvrť, kterou zná celý svět. V Petřkovicích se totiž odehrává část Žertu, nejslavnějšího románu Milana Kundery, jenž byl přeložen do většiny evropských jazyků, ale i do japonštiny. Putování literární Ostravou zakončíme návštěvou u básníka Petra Hrušky. 

autor: Ivan Motýl
Spustit audio

Související