Čarovný tvůj Máj nás jímá... aneb Máchovský mýtus a kult

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karel Hynek Mácha

Co je tak výjimečného na tvorbě Karla Hynka Máchy, že se dostala do samého středu českého kulturního kánonu? Co o naší kultuře vypovídá způsob, kterým Češi s Máchovým dílem i kultem zacházejí již po dobu více než dvě stě let? Večerem, věnovaným českému básníku, jehož dílo bylo „výstřelem do temné noci“, nás provede literární historik Dalibor Tureček, hudbu máchovské doby představí Miloš Štědroň.

AUDIO: Sněžka zdolána! Výškový rekord v českém vysílání připomněl začátky krkonošského turismu

Po stopách Karla Hynka Máchy do Krkonoš. Vysílání ze Sněžky, Petr Gojda a Jan Luštinec (vpravo)

Letos na prvního máje jsme se vydali po stopách Karla Hynka Máchy na cestě do Krkonoš. Jako každý rok nás čekal Máj, ale ponořili jsme se spíše do ducha Máchovy Pouti krkonošské. Vrcholem vysílání, pokud jde o nadmořskou výšku, byl odpolední přímý přenos ze Sněžky.

Po prvomájové máchovské výpravě na Sněžku se ještě jednou vracíme k dílu nejvýznamnějšího českého romantického básníka. A to pořadem nazvaným Čarovný tvůj Máj nás jímá… aneb Máchovský mýtus a kult, jehož autorkou je Olga Jeřábková. Vyprávění prof. Dalibora Turečka se dotýká pěti základních témat.

Máchův život

Prvým bude Máchův život. Nepůjde ani tak o jeho detailní přehled, vždyť právě z Máchova života zná snad každý více než jen povinná školská data. Co ale bylo na Máchově životě dobově obvyklé a co naopak zvláštní? Které zážitky, aktivity a okolnosti formovaly osobnost mladého studenta? A kde je možno hledat hranici mezi životem a dílem?

Máchova tvorba

Máchova tvorba – tedy druhé z oněch témat večera – by sama mohla být námětem celé série pořadů. Proto se alespoň letmo dotkneme několika otázek. Do jaké míry a jakým způsobem kořenilo Máchovo dílo v tradici? Bylo opravdu „výstřelem do temné noci“, jak je později charakterizoval Antal Stašek, nebo mělo své opěrné body v české i evropské literatuře, popřípadě i v jiných druzích umění, zejména v malířství a divadelnictví? V čem potom spočívalo překročení této tradice, její inovace? Jak Máchovo dílo ovlivnilo českou kulturu bezprostředně po svém završení, tedy ještě dříve než se k Máchovi přihlásili Neruda, Hálek a další autoři almanachu Máj?

Máchův mýtus a kult

Podstatným a hutným tématem bude Máchův mýtus a kult. Jak se utvářel a proměňoval v běhu času? Jakou podobu nabýval třeba v jubilejním roce 1910, nebo v polovině třicátých let při druhém velkém máchovském výročí? Kdy se dostal Mácha do čítanek? Co vše bylo spojeno s kultickými místy, prvořadě s litoměřickým hrobem? Jaké významy a peripetie nabývala stavba Myslbekova máchovského pomníku na Petříně? A jaké byly okolnosti a souvislosti přenesení Máchových ostatků do Prahy? Ani zde nepůjde o detailní přehled všech jednotlivostí – na to by ostatně ani nestačil čas. Můžeme zato alespoň rámcově charakterizovat proměny obrazu Máchy od výstředního rozervance přes sladkobolného básníka přírodní krás, od symbolu českého národního sváru s Němci až po předchůdce umělecké avantgardy. Neodepřeme si přitom několik zajímavých citátů z dobových novin, oslavných básní či polemik.

Máchovské inspirace

Předposledním tématem budou máchovské inspirace v českém umění a překlady jeho děl do cizích jazyků. Zde se otevírá široký prostor, sahající od Hálka a Nerudy až po underground konce 20. století, od prvních ilustrací Máje po roce 1860 až po výtvarné artefakty Istlerovy či Švankmajerové, od opery Strašný lesů pán z počátku 20. věku až po hudbu Kopelentovu, od prvního němého filmu Cikáni až po Brabcovo ztvárnění Máje. Nebylo snad jediného uměleckého směru nebo výrazné umělecké osobnosti, pro něž by se Mácha a jeho dílo nestaly inspirací. Lze tedy oprávněně mluvit o dvou stech letech české kultury s Máchou. Pokusíme se alespoň naznačit, jaké jsou nejhlavnější orientační body tohoto prostoru.

Mácha kuriózní a bizarní

Naposledy se pozornost alespoň letmo soustředí k pestrému, ale málo připomínanému tématu: Mácha kuriózní a bizarní. Kdo dnes třeba ví o Máchově horoskopu, sestaveném Vítězslavem Nezvalem? Komu se vybaví nejrůznější Máchovské karikatury, ať už ty záměrné, nebo ony vzniklé v dobré víře bezděčně? Kdo zná máchovská falza nebo slyšel o Máchově médiu? Kdo voněl k růži, vyšlechtěné na básníkovu počest?
Hudebním doprovodem večera jsou ukázky z děl autorů, dobově spojených s Máchovým životem, které vybral a uvede muzikolog Miloš Štědroň.

Jeden pořad, byť i celovečerní, jistě nemůže postihnout všechny rozměry, souvislosti a významy Máchovy osobnosti a jeho díla. Může se ale dotknout dvojí základní otázky: Co je tak výjimečného na Máchově tvorbě, že se dostala do samého středu českého kulturního kánonu? A co o naší kultuře vypovídá způsob, kterým Češi s Máchovým dílem i kultem zacházejí již po dobu takřka dvou set let?

Připravila: Olga Jeřábková
Režie: Hana Mikolášková
Pořad byl natočen v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2010 při příležitosti dvoustého výročí narození K. H. Máchy.