Canaletto je zpět v Drážďanech
Mistrovskému dílu Bernarda Bellotta - Canalettův pohled na Drážďany - se dva roky věnovali restaurátoři. Jeden z nejslavnějších pohledů na saské město je nyní opět k vidění v obrazárně Staří mistři v Drážďanech.
Světlejší a svěžejší. Po dvou letech restaurátorských prací se opět můžeme kochat legendárním Canalettovým pohledem na Florencii na Labi, který benátský mistr Bernardo Bellotto vytvořil v roce 1748. „Drážďany z pravého břehu řeky Labe spod Augustova mostu" prošly poprvé od svého vzniku důkladným restaurováním. Pro galerii je to jako znovuzrození ideálu, jak výsledek pojmenoval právem hrdý ředitel galerie Bernhardt Maaz.
Dílo je synonymem města a je stejně proslulé jako Raffaelova Sixtinská Madonna. Žádný jiný obraz neutvářel naší představu o barokních Drážďanech tak, jako právě tato veduta, topograficky přesné zobrazení pohledu na město. Tato speciální forma krajinářství se rozvinula v Benátkách v průběhu 18. století v souvislosti se vzrůstajícím počtem cest po Evropě za duchovním vzděláním. Hlavním mistrem tohoto žánru byl v Benátkách Antonio Canal, Bellottův strýc a učitel, od kterého přejal umělecké jméno Canaletto.
Belotto od roku 1747 působil jedenáct let jako malíř na dvoře kurfiřta Friedricha Augusta II. v Drážďanech a vytvořil cyklus vedut rezidenčního města u Labe a Pirny. V letech 1759 až 1760 pracoval Bellotto ve Vídni, kde na zakázku Marie Terezie vytvářel pohledy na Vídeň a císařské zámky Schönbrunn a Schlosshof. Přes Mnichov se pak vrátil do Drážďan, avšak posledních osmnáct let života strávil jako dvorní malíř polského krále Stanislawa Augusta Poniatowského ve Varšavě.
Státní umělecké sbírky návrat mistrovského díla do Zwingeru patřičně přivítaly a připravily mu jak jinak - výstavu. Kromě „bestselleru" je v obrazárně k vidění dalších deset děl zobrazující město a jedenáct leptů umělce, mezi nimi i reprodukce slavného Canalettova pohledu. Z toho obrazu malíře Bellotta existují další tři verze. Originál byl mikroskopicky analyzován za ultrafialového a infračerveného záření a zrentgenován. Experti přitom zjistili, že Bellotto tehdy použil velmi moderní pigment pruské modré. Silným působením světla ovšem barva časem vybledla, takže nebe působí jinak, než jej umělec namaloval, transparentněji, v chladnějším tónu ocelově šedé. Na díle se podepsala celá řada dalších faktorů. Skladování, transporty i zápůjčky. Vždyť od roku 1834 bylo vystavováno na obdiv světu a do roku 1984 putovalo po něm jako vyslanec znovuobnovy města.
Proslulý pohled na Drážďany není jediný, který se renomovaným restaurátorům dostal pod ruce. Galerie vlastní 35 obrazů Bellotta a další tři z nich, které rovněž zachycují město, jsou silně poškozené a vyžadují odborný zásah.
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.