Světový den rádia poukazuje na důležitost médií i technologické inovace. AI novináře nenahradí, spíše jim pomůže, říká odborník
Dnes je Světový den rádia. V pořadí už třináctý den rádia spolupořádá UNESCO a organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, aby poukázaly na důležitost tohoto komunikačního prostředku a zároveň aby podpořily inovaci v oblasti nových médií. Rozhlasové vysílání v Československu lidé poprvé uslyšeli 18. května 1923. Český rozhlas v tento den přibližuje svou práci s umělou inteligencí a zve na návštěvu do svého archivu.
Od roku 1923 se toho v rozhlase hodně změnilo. Vysílání používá moderní technologie a posluchačům nabízí pestrou škálu obsahu. Všudypřítomným fenoménem se stala umělá inteligence, která ovlivňuje snad každé odvětví lidské činnosti. Jak s tímto nástrojem pracuje Český rozhlas? To pro Český rozhlas Vltava vysvětlil datový novinář Jan Cibulka.
„Umělou inteligenci využíváme méně, než s ní experimentujeme. Pro nás je zajímavá, Český rozhlas jako rádio s dlouhou historií, má inovativnost v DNA. V případě AI je marketingová bublina okolo ní větší než její užitečnost. Snažíme se zjišťovat, co ta věc umí, ale značně filtrujeme, kam ji pustíme,“ popisuje Cibulka.
„Umělá inteligence novináře nenahradí, spíše nám v některých oblastech pomůže,“ míní novinář. „Až opadne prvotní nadšení, že velké jazykové modely dokážou vše a změní svět, tak se ukáže, že některé části technologie budou při práci v radiu užitečné,“ doplňuje. Zdůrazňuje ale, že Český rozhlas umělou inteligenci nepoužívá ve zpravodajství, kde je zcela zásadní důvěryhodnost. Experimentuje s ní převážně v oblasti tvorby, za připomínku stojí například projekt Digitální spisovatel, tedy několik povídek, které vytvořili známí autoři, následně je však doplnila umělá inteligence. S umělou inteligencí pracuje také projekt Gott navždy, který hlas legendárního zpěváka vrátil zpět do vysílání.
S Českým rozhlasem nicméně neodmyslitelně souvisí také bohatá historie. Český rozhlas totiž spravuje jeden z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších archivních fondů ve střední Evropě, který uchovává zvukovou i listinnou historii od počátku pravidelného vysílání v roce 1923. „Archiv byl zřízen v roce 1927, tehdy se jednalo o literární archiv. O pět let později byl zřízen archiv zvukový,“ vysvětluje novinář Ondřej Jurásek z hudebního archivu.
Archiv dnes obsahuje kromě zvukových nahrávek vysílání také scénáře, korespondenci posluchačů nebo více než sto tisíc fotografií. V archivu najdeme i unikátní nahrávky zásadních historických okamžiků, například z roku 1938, 1945 nebo 1968.
Některé z pokladů, které Český rozhlas opatruje představil novinář Ondřej Jurásek z hudebního archivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Karel Ladislav Kukla: Z ráje do pekla. Bujný svět výstředních dobrodruhů hýřících do bílého rána
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
