Býk a peří z Quetzala. To nejlepší ze současné hispanoamerické povídky

Latinskoameričtí spisovatelé byli vždycky mistrnými autory povídek. Dvacáté století přineslo vedle řady jiných dvě zásadní postavy světového písemnictví: Jorge Luise Borgese a Julia Cortázara, každého po svém, ale oba představitele fantastické literatury.

I v naší rozhlasové antologii najdeme fantastické prvky, současně ale také velkou potřebu promlouvat o všednosti životů, které dnes žijeme. Nezapomínejme ale, že na druhé straně Atlantiku ta všednost může vypadat docela jinak než u nás: například v kolumbijském Medellínu, městě, kterému nikdo neodpáře násilnou narkomafiánskou minulost.

Miroslav Táborský a Dana Černá při natáčení|foto:Petr Gojda, Český rozhlas

Jedenáct povídek u nás dosud nepřeložených autorů a autorek ze Španělska, Ekvádoru, Kostariky a dalších zemí vybrala pro náš projekt trojice překladatelů Anežka Charvátová, Michal Špína a Blanka Stárková. Antologie vznikla v rámci španělského předsednictví Rady Evropy ve spolupráci se španělským Institutem Cervantes a kulturním čtrnáctideníkem A2.

K poslechu neomezeně na webu a MujRozhlas. Antologii zahájí exkluzivně ještě před vysíláním povídková rozcvička k dobrému čtenářství a posluchačství od Španěla Isaaca Rosy s názvem Hledá se čtenář. Po odvysílání poslední povídky v Českém rozhlase Vltava opět exkluzivně na webu a MujRozhlas nabídneme další trojici povídek – camusovsky temnou Věrnou literaturu, kostarickou rodinnou mstu v Lovu a madridský rodinný příběh z křižovatky s názvem Poslouchej mě, Claudio.

Isaac Rosa: Hledá se čtenář

Isaac Rosa (1974) je spisovatel a novinář z andaluské Sevilly, nositel prestižní Ceny Rómula Gallegose. Vedle desítky prozaických knih je také autorem několika komiksů, se svou dcerou napsal i knížku pro děti. Drobná povídka Hledá se čtenář z knihy Červená křída (2020) je hříčka se čtenářem i zpráva o stavu čtenářství v dnešní době. Přeložil Michal Špína.

Horacio Castellanos Moya: Ošklivý a hloupý

Horacio Castellanos Moya (1957) je jednou z největších hvězd současné latinskoamerické prózy. Rodák z Hondurasu žil od svých čtyř let ve středoamerickém Salvadoru. Za svůj život žil a pracoval v Mexiku, Španělsku, Frankfurtu, Tokiu a v současné době působí v USA, kde přednáší na Iowské univerzitě a píše. Je autorem třinácti románů, píše a vydává ale také povídky, poezii a publicistiku. Povídka Ošklivý a hloupý nás uvede do situace návratu z nepříliš podařené služební cesty. Přeložila Andrea Krajčovičová.

Laura Chivite: Jak zapomenout na Bertu

Laura Chivite (1995) je mladá španělská spisovatelka, absolventka granadské univerzity, která úspěšně debutovala v roce 2022 sbírkou povídek Smějící se lidé, za kterou byla ve Španělsku oceněna jako „Nový hlas“, za „překvapivou literární techniku“ a povídky „plné objevů“. V povídce Jak zapomenout na Bertu jako by Chivite formálně variovala návod – jeho tématem ovšem není nějaký spotřebič, ale vztahy a láska. Přeložila Blanka Stárková.

Giovanna Rivero: Kouř

Giovanna Rivero (1972) je jednou z nejúspěšnějších spisovatelek současné Bolívie. Hned za svou první sbírku povídek byla ve svých pětadvaceti letech oceněna v rodné provincii Santa Cruz. Díky Fulbrigtovu stipendiu vystudovala literaturu v USA, kde dodnes žije. V Bolivii přednáší sémiotiku a scenáristiku. Vedle románů a povídek se věnovala a věnuje také psaní literatury pro děti, odborných článků a i publicistice. Ve své povídce Kouř z roku 2012 předkládá čtenáři vzpomínky na dětství na venkovském bolivijském prostředí a na situace s ním spjaté. Přeložila Anežka Charvátová.

Javier Sáez de Ibarra: Muž věší obraz

Javier Sáez de Ibarra (1961) je španělský spisovatel proslulý především díky svým povídkám, za které byl opakovaně oceněn. Rodák z Baskicka, vystudovaný historik, žije dnes v Madridu, kde donedávna působil jako středoškolský učitel. Vedle psaní prózy se věnuje také literární kritice a výuce literární tvorby. Povídka Muž věší obraz představuje minimalisticky vystavěný obraz rodinné tragédie. Přeložil Vít Kazmar.

Solange Rodríguez Pappe: Lovkyně

Solange Rodríguez Pappe (1976) je ekvádorská povídkářka a vysokoškolská pedagožka. Povídka Lovkyně ze sbírky Když jsem poprvé uviděla strašidlo (2018) přivádí na scénu matku samoživitelku s dcerou a jednu velmi neodbytnou malou šelmu. Představuje svébytnou odpověď na celospolečensky vládnoucí machismus. Přeložila Anežka Charvátová.

Héctor Abad Faciolince: Poklad

Héctor Abad Faciolince (1958) je významný kolumbijský spisovatel a novinář, rodák z Medellínu, někdejšího působiště narkobarona Escobara. Jeho romány i povídky jsou ve světě ceněné a oceňované, jeho román Až na nás zapomenou zfilmoval španělský režisér Fernando Trueba. Postescobarovský Medellín je i dějištěm hravé povídky Poklad. Přeložila Anežka Charvátová.

María Fernanda Ampuero: Oběti

María Fernanda Ampuero (1976) je ekvádorská spisovatelka a novinářka, jejíž dílo bylo opakovaně oceněno a přeloženo do dalších světových jazyků. Ve svých knihách se vyrovnává s řadou problémů současnosti od machismu přes latinskoamerickou emigraci do Španělska po násilí a pokrytectví. Její sbírka Kohoutí zápas byla v roce 2018 zařazena mezi nejlepší beletristická díla podle amerického deníku New York Times. Ve své povídce Oběti ze sbírky Lidské oběti (2021) rozehrává v současných kulisách až mytické téma labyrintu. Přeložila Anežka Charvátová.

Rubén Abella: Poslouchej mě, Claudio

Rubén Abella (1967) je španělský spisovatel, fotograf a vysokoškolský učitel, rodák z kastilského Valladolidu. Jako pedagog se věnuje tématům spojeným s literaturou, její teorií, překladem i tvůrčím psaním. Za své romány i povídky byl opakovaně oceněný jak na národní, tak na mezinárodní literární scéně. Povídka Poslouchej mě, Claudio pochází ze souboru Patnáct zmeškaných hovorů z roku 2020, na příběhu bouračky představuje situaci zoufalé matky. Přeložil Vít Kazmar.

Institut Cervantes v Praze podporuje a propaguje španělský jazyk a kulturu Španělska a Latinské Ameriky|foto:Institut Cervantes v Praze

Carlos Cortés: Lov

Carlos Cortés Zuñiga (1962) je kostarický romanopisec, básník, esejista a novinář, který vydal na pětadvacet knih nejen ve své domovské Střední Americe, ale také v USA, Británii, Francii a Německu. Ve Francii byl ověnčen Řádem umění a literatury. Povídka Lov představuje situaci, do které se dostává dětský vypravěč na vytouženém výletě se starším bratrem. Přeložila Blanka Stárková.

Iván Oñate: Věrná literatura

Iván Oñate (1948) je oceňovaný básník, prozaik a vysokoškolský pedagog z Ekvádoru. Jeho poezie je vydávaná a čtená také mimo španělský jazykový okruh, značného ohlasu se mu dostalo například ve Francii. Povídka Věrná literatura čerpá z Oñatovy akademické zkušenosti, když vypráví napínavý příběh, ve které se v obyčejném životě profesora literatury nebezpečně zrcadlí osud jedné Camusovy postavy. Přeložil Michal Špína.