Bulisovi: Nadčasová romantika

Jiří Bulis
Jiří Bulis

Napsat jímavou, upřímnou milostnou píseň neumí každý. Jedním z těch, kdo v tomto umění vynikali, byl bezesporu Jiří Bulis. Jeho tvorbu oživilo na podzim loňského roku vydané album Bulisovi s podtitulem Hommage à Jiří Bulis.

Chomutovský rodák Jiří Bulis patřil od 70. let minulého století k výrazným postavám brněnské kulturní scény. Skládal hudbu k divadelním inscenacím i filmovou hudbu, ale také písně, které jsou rozkročeny mezi kabaretem a hlubokou melancholií. Jeho rukopis byl nezaměnitelný. Když Jiří Bulis v roce 1993 zemřel při autonehodě, odešel tvůrce, který zdaleka neřekl vše. To, co říci stihl, oslovuje i současné umělce.



Dva, Bonus, Biorchestr, Bratři Orffové, Mucha, Zrní, OTK a další hudebníci se sešli na „tribute“ albu, kam přispěli svou verzí Bulisových skladeb. Projekt se zrodil ve hlavách dcery skladatele Lucie Bulisové a hudebníka Martina Kyšperského a výsledek ukazuje, že písně Jiřího Bulise za desetiletí nezkorodovaly a v moderním provedení mohou být velmi dobře přístupné i současnému posluchači. V lepším případě pak může album otevřít posluchačům cestu k originálním skladbám, které vlastně nejsou o nic méně působivé, než byly za Bulisova života.



Poslechněte si v Čajovně originální i nově pojaté skladby a rozhovor s Martinem Kyšperským a Lucií Bulisovou. „Když si ostatní děti zpívaly ve školce ty běžné lidové písně, já jsme si broukala ‚Zdá se mi miláčku, že jsme si souzeni‘,“ vzpomíná Lucie.