Breiteig, Harstad a Christensen. Poslechněte si povídky norských autorů!

Hostem festivalu byl například na začátku července v současnosti pravděpodobně nejznámější hlas současné norské literatury Lars Saabye Christensen nebo norský prozaik a obdivovatel díla Franze Kafky, Bjarte Breiteig. 

Bjarte Breiteig: Mlha. Rekviem

Bjarte Breiteig (*1974) bývá vnímán jako pokračovatel Kjella Askildsena. Oba spojuje mistrovství stručnosti a umění „nevyslovení sdělovaného“. Absenci, nedostatek či postrádání demonstrují už samotné názvy autorových povídkových sbírek – Fantomové bolesti i Surogáty odkazují k něčemu, co není.

Norský spisovatel přiznává, že jeho tvůrčí metodou je drobné texty téměř donekonečna přepisovat, až se finální tvar vyloupne jako cibule. Čtenář musí vnímat opravdu pozorně, aby z jakýchsi téměř poznámek na okraj vyčetl skutečnosti v pozadí jednotlivých textů.

Povídky ve sbírce Fantomové bolesti (uváděná povídka Mlha. Rekviem je z tohoto souboru) zachycují zpravidla celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Spisovatel svým vyprávěním vstupuje přímo do děje, situaci i atmosféru dramatizuje a vzápětí vyprávění ukončí tak, že čtenář zůstává s pocitem nedopovězeného, nevysvětleného. Sám autor se ostatně netají tím, že upřednostňuje takového čtenáře, pro něhož příběh nekončí přečtením... 

Norský spisovatel je v těchto dnech hostem festivalu MAČ, v rámci kterého představí také svůj román Pět let tátou (přeložený i do češtiny), v němž zpracovává téma zneužití dítěte, ale mnohem více než zločin samotný ho zajímají jeho příčiny a následky.

Johan Harstad: 155, Airbag

Johan Harstad (*1979) debutoval v roce 2001 prózou Odteď už jenom stárneš, o rok později vyšla v Norsku povídková sbírka Záchranka, z níž jsou vybrané obě povídky. Je to první Harstadova kniha, která vychází v českém překladu. Motivem, který se v autorových textech opakuje (což je také případ rozhlasově uváděných povídek) je blízkost psychického zhroucení, nedůvěra v sebe sama, ale také víra, že ke každému problému existuje řešení, jen je někdy nutné trochu počkat.

Harstad napsal i několik románů a divadelních her, od roku 2009 pracuje jako dramatik Národního divadla v Oslu.

Lars Saabye Christensen: Výtah Oscara Wilda, Ideální čas

Autor (*1953) patří mezi nejpopulárnější a hojně překládané norské současné beletristy. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní a od té doby napsal několik románů, ale i povídky, divadelní hry a sbírky poezie. Jeho knihy se většinou odehrávají v Oslu padesátých a šedesátých let dvacátého století a vyznačují laskavým humorem a jemnou sentimentalitou. V českém překladu vyšly jeho romány Beatles, Model a Poloviční bratr. Za své dílo obdržel autor řadu literárních cen. Právě za román Poloviční bratr získal cenu Severské rady za literaturu.