Botanická zahrada s geniem loci. Učil zde Albert Einstein, část skleníků vybombardovali spojenci
Botanická zahrada s geniem loci: Mezi kaktusy a sukulenty
Ohromné sloupovité kaktusy vysoké i čtyři metry nebo pichlavé kulovité kaktusy, veliké jako fotbalový míč nebo malé sedátko (však také největším se přezdívá „tchýnino sedátko“) – i tím se chlubí subtropický a sukulentní skleník Botanické zahrady PřF UK. Stáří některých může být i 70 let. Podle odborného kurátora skleníků Tomáše Procházky tu roste několik tisíc rostlin. Některé sukulenty se pěstují ve velkých množstvích, aby na nich šly provádět vědecké studie.
Rostliny ve sklenících obývají jakési pulty ve „vitrínách“, kde předtím musí zaměstnanci zahrady vytvořit pro pěstování vhodné prostředí. Důležité jsou třeba horniny, které zahrada objednává z různých lomů. Zajímavostí kaktusů je například to, že prakticky všechny (až na jediný druh) pocházejí z amerického kontinentu. A všechny dokážou vykvést. Pro návštěvníky jsou atraktivní také agáve, které patří mezi sukulenty a řada lidí je pěstuje i doma. Vykvetou ale pouze jednou a pak umírají. Příležitost vidět kvetoucí agáve měli v zahradě v roce 2004, dosud je ve skleníku jeho pozůstatek k vidění.
Péče o samotné stavby skleníků není snadná, protože střídání teplot má velký vliv na konstrukce a skleníky často rezaví. Dosud skleníky zahrada čtyřikrát rekonstruovala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.