Bohatýr varhan Bedřich Antonín Wiedermann. Portrét novodobého varhanního virtuosa
Bedřich Antonín Wiedermann (1883−1951), od jehož narození 10. listopadu uplyne 140 let, byl prvním novodobým českým varhanním virtuosem. Pro varhanní kulturu u nás měl zásadní přínos zejména v oblasti koncertní a pedagogické. Ve vltavské Akademii ho představuje muzikoložka Jana Slimáčková.
Byl mnohostrannou uměleckou osobností: varhanní virtuos, chrámový varhaník, pedagog konzervatoře a krátce AMU, plodný skladatel, propagátor varhan a vzácný člověk. Pocházel z kantorské rodiny v Ivanovicích na Hané. Z teologických studií v Olomouci odešel těsně před jejich dokončením. Rozhodl se totiž pro hudbu. Hned nastoupil na Pražskou konzervatoř, nejprve se zaměřil na varhany, pak na kompozici v mistrovské třídě Vítězslava Nováka. V letech 1910−1919 působil Wiedermann jako chrámový varhaník v Brně a v Praze. Od roku 1917 vyučoval na Pražské konzervatoři, po založení AMU začal působit i tam.
Čtěte také
Celý život Wiedermann propagoval varhany rozsáhlou koncertní činností nejen v chrámech, ale prosazoval je také ve světském prostředí, nejvíce ve Smetanově síni Obecního domu. Vedle katolických kostelů koncertoval dokonce v synagogách, hodně v chrámech evangelických a československých, v Praze hlavně v Husově sboru na Vinohradech a v Dejvicích, odkud byly jeho koncerty přenášeny rozhlasem. Jako jediný český varhaník v meziválečné době koncertoval také v zahraničí – v Anglii, v USA, v Německu, ve Švédsku a v Belgii.
Wiedermann se významně věnoval komponování. Ze čtyř stovek jeho skladeb je téměř čtvrtina určena pro varhany. Je pozoruhodné, že Wiedermann byl velice otevřeného, vlastně ekumenického smýšlení. Psal skladby hlavně pro katolickou liturgii, dále na staroslověnské texty, na motivy evangelické, hebrejské a na památku Karla Farského, zakladatele Církve československé. Stylově zůstal zakotven v pozdním romantismu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Attwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Eugéne Le Roy: Trhan Kuba. Příběh chudého sirotka vyústí v revoltu proti šlechtě
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Petr Zelenka: Očištění. Moralita o cynické podstatě mediálního věku. V hlavní roli Martin Myšička
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
