Cestu do pestrého světa hudby mi otevřely varhany, říká dirigent František Macek. Na Pražském jaru zažije debut

22. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dirigent František Macek

Je mu teprve dvaatřicet, častěji než v České republice ho ale publikum vídá v zahraničí. Jeden z největších dirigentských talentů František Macek se letos poprvé představí na festivalu Pražské jaro. Ve Vizitce s Danielem Jägrem mluvil i o tom, jak jej ovlivnilo dospívání mezi samými hudebníky anebo proč je pro něj důležité znát historické souvislosti vzniku jednotlivých skladeb.

Hrají na klavír, varhany, kontrabas, žestě, dirigují, zpívají. František Macek i všichni jeho čtyři sourozenci se věnují hudbě – tak, jako rodiče. Maminka je houslistka, tatínek vede sbor, podílel se na obnově tradice liturgické hudby u nás a jeho jméno je spojené s hudební dramaturgií bohoslužeb při národních poutích na Velehradě. František Macek vystudoval na konzervatoři hru na varhany, na HAMU dirigování a zkušenosti sbíral i ve Švédsku na Královské hudební akademii ve Stockholmu, kde se setkal s výjimečnou studentskou praxí: v rámci studia cestoval spolu s dalšími budoucími dirigenty za různými švédskými orchestry.

Dirigent František Macek

„Celý rok je tu naplánovaný dopředu. Dostali jsme ferman, kde bylo rozepsané, jakou skladbu budeme každý týden studovat. Naši práci jsme si navzájem komentovali, což byl skvělý způsob, jak studenta donutit přemýšlet o hudbě,“ vzpomíná. Do dnešní doby Macek působil zejména v zahraničí. 26. května se ale v plné parádě ukáže českému publiku, čeká jej totiž debut na Pražském jaru. Dirigovat bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jenž zahraje skladby od Antonína Dvořáka, Roberta Schumanna, Jeana Sibelia a Witolda Luroslawského. Ve Vizitce také vysvětlil, proč je pro dirigenta pokaždé těžké řídit Mou vlast, kterou měl letos na starost Václav Luks a jeho Collegium 1704, a mluvil také o tom, jak klíčové je pro něj mít povědomí o poučené interpretaci starých skladeb.

Hrát, jako se to hrálo za Beethovena

Historie spolu s filosofií se ostatně prolíná celým jeho životem. Zvažoval jejich studium na vysoké škole, přednost ale dostala hudba a ze zmíněných oborů se staly koníčky. Dnes Macek v praxi ocení například znalost rozestavení orchestru za dob Ludwiga van Beethovena. „Dnešní rozestavení je prvek, který přišel až ve 20. století. Všechny tyto znalosti přispívají k tomu, abychom mohli hudbu interpretovat pravdivě. Je škoda nehrát Beethovena s houslemi po pravé i levé ruce.“

Dirigent František Macek a festivalový orchestr ve Gstaadu

Ačkoliv hudební kariéru dnes František Macek staví hlavně na dirigování, za hodně vděčí i studiu hry na varhany. „Nikdy jsem nepřemýšlel jen nad jedním hudebním oborem. U táty jsem viděl všeobecné zaměření, a tak jsem se věnoval klavíru i sborovému zpěvu. Varhany mi pak přišly jako skvělý nástroj k získání hudební všeobecnosti, kterou známe například od Janáčka. Díky hře na varhany jsem pronikl do kontrapunktu a hodně mě ovlivnily při přemýšlení o barevné stránce zvuku.“

Spustit audio

Související