Cestu do pestrého světa hudby mi otevřely varhany, říká dirigent František Macek. Na Pražském jaru zažije debut
Je mu teprve dvaatřicet, častěji než v České republice ho ale publikum vídá v zahraničí. Jeden z největších dirigentských talentů František Macek se letos poprvé představí na festivalu Pražské jaro. Ve Vizitce s Danielem Jägrem mluvil i o tom, jak jej ovlivnilo dospívání mezi samými hudebníky anebo proč je pro něj důležité znát historické souvislosti vzniku jednotlivých skladeb.
Hrají na klavír, varhany, kontrabas, žestě, dirigují, zpívají. František Macek i všichni jeho čtyři sourozenci se věnují hudbě – tak, jako rodiče. Maminka je houslistka, tatínek vede sbor, podílel se na obnově tradice liturgické hudby u nás a jeho jméno je spojené s hudební dramaturgií bohoslužeb při národních poutích na Velehradě. František Macek vystudoval na konzervatoři hru na varhany, na HAMU dirigování a zkušenosti sbíral i ve Švédsku na Královské hudební akademii ve Stockholmu, kde se setkal s výjimečnou studentskou praxí: v rámci studia cestoval spolu s dalšími budoucími dirigenty za různými švédskými orchestry.
„Celý rok je tu naplánovaný dopředu. Dostali jsme ferman, kde bylo rozepsané, jakou skladbu budeme každý týden studovat. Naši práci jsme si navzájem komentovali, což byl skvělý způsob, jak studenta donutit přemýšlet o hudbě,“ vzpomíná. Do dnešní doby Macek působil zejména v zahraničí. 26. května se ale v plné parádě ukáže českému publiku, čeká jej totiž debut na Pražském jaru. Dirigovat bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jenž zahraje skladby od Antonína Dvořáka, Roberta Schumanna, Jeana Sibelia a Witolda Luroslawského. Ve Vizitce také vysvětlil, proč je pro dirigenta pokaždé těžké řídit Mou vlast, kterou měl letos na starost Václav Luks a jeho Collegium 1704, a mluvil také o tom, jak klíčové je pro něj mít povědomí o poučené interpretaci starých skladeb.
Hrát, jako se to hrálo za Beethovena
Historie spolu s filosofií se ostatně prolíná celým jeho životem. Zvažoval jejich studium na vysoké škole, přednost ale dostala hudba a ze zmíněných oborů se staly koníčky. Dnes Macek v praxi ocení například znalost rozestavení orchestru za dob Ludwiga van Beethovena. „Dnešní rozestavení je prvek, který přišel až ve 20. století. Všechny tyto znalosti přispívají k tomu, abychom mohli hudbu interpretovat pravdivě. Je škoda nehrát Beethovena s houslemi po pravé i levé ruce.“
Ačkoliv hudební kariéru dnes František Macek staví hlavně na dirigování, za hodně vděčí i studiu hry na varhany. „Nikdy jsem nepřemýšlel jen nad jedním hudebním oborem. U táty jsem viděl všeobecné zaměření, a tak jsem se věnoval klavíru i sborovému zpěvu. Varhany mi pak přišly jako skvělý nástroj k získání hudební všeobecnosti, kterou známe například od Janáčka. Díky hře na varhany jsem pronikl do kontrapunktu a hodně mě ovlivnily při přemýšlení o barevné stránce zvuku.“
Související
-
Začalo Pražské jaro. Smetanovu Mou vlast poprvé dirigoval Václav Luks
Zahajovací koncert bude tradičně patřit cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. Erbovní dílo festivalu tentokrát zazní v podání souboru Collegium 1704.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
