Bližší košile než kabát
Přísloví, že košile je bližší než kabát, naznačuje, že vlastní zájem má u člověka přednost před nějakými vzdálenými cíli. Třeba blaho rodiny je víc než světlé zítřky celé společnosti. Člověk ale nejedná takto jednoduše. Má samozřejmě zájmy, ale stejně tak je ovlivněn jako společenská bytost nějakými hodnotami.
Empirické studie často ukazují, že osobní postoje vůči nějakému politickému opatření jsou ovládány ideologií místo úzkého sobeckého zájmu. V roce 2011 byla v Rakousku publikována studie - terénní průzkum po telefonu s tisícovkou respondentů z celého Rakouska. Místo toho, aby se sobectví měřilo nepřímo pomocí více či méně "objektivních ukazatelů" vlastních zájmů, výzkumníci chtěli, aby respondenti přímo posoudili, zda očekávají, že budou ovlivněni politickými opatřeními.
Výsledky ukazují, že subjektivně měřená sobeckost vysvětluje postoje vůči hospodářské politice přinejmenším stejně jako ideologické přesvědčení. V některých případech se zdá, že ideologie určuje, zda se lidé cítí být ovlivněni navrhovanými politickými opatřeními. To podporuje teorii, že když jde o rozhodování týkající se nízkých nákladů, vyskytují se tam vlastní zájmy společně s morálními argumenty.
Když to převedeme do jasnější řeči, může se stát, že někdy je kabát bližší než košile, pokud k tomu lidé mají nějaké vnitřní důvody.
Čím je to dané? Můžeme třeba volit nějakou stranu, ačkoli se nám nelíbí její ekonomický program a je pro nás třeba nevýhodný? Můžeme. K uspokojení člověka totiž patří nejen to, že si koupí více zboží, ale i dobrý životní pocit z toho, že byl poražen nesympatický nepřítel, nebo že stojíme na správné straně. Dobrý pocit je totiž také statek a pro dobré pocity lidé umí něco obětovat.
Nedávno jistý politik prohlásil, že bychom měli vystoupit z Evropské unie, i kdybychom měli o třetinu zchudnout. Jiní lidé zase soudí, že bychom měli masově pomáhat běžencům a to bez přílišného ohledu na rizika a náklady. V obou případech hodnotový soud znamená víc než ekonomická úvaha týkající se hmotných statků.
Je zřejmé, že v něčem má pravdu sociobiologie, když říká, že altruismus je geneticky daný a nevychází jen z naší rozumové úvahy, která vychází ze zásady něco za něco.
To je samozřejmě vlastnost, se kterou musíme zacházet opatrně. Může vést k velkým morálním činům a heroismu stejně tak, jako k sebezničení kvůli myšlence.
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.