Bližší košile než kabát
Přísloví, že košile je bližší než kabát, naznačuje, že vlastní zájem má u člověka přednost před nějakými vzdálenými cíli. Třeba blaho rodiny je víc než světlé zítřky celé společnosti. Člověk ale nejedná takto jednoduše. Má samozřejmě zájmy, ale stejně tak je ovlivněn jako společenská bytost nějakými hodnotami.
Empirické studie často ukazují, že osobní postoje vůči nějakému politickému opatření jsou ovládány ideologií místo úzkého sobeckého zájmu. V roce 2011 byla v Rakousku publikována studie - terénní průzkum po telefonu s tisícovkou respondentů z celého Rakouska. Místo toho, aby se sobectví měřilo nepřímo pomocí více či méně "objektivních ukazatelů" vlastních zájmů, výzkumníci chtěli, aby respondenti přímo posoudili, zda očekávají, že budou ovlivněni politickými opatřeními.
Výsledky ukazují, že subjektivně měřená sobeckost vysvětluje postoje vůči hospodářské politice přinejmenším stejně jako ideologické přesvědčení. V některých případech se zdá, že ideologie určuje, zda se lidé cítí být ovlivněni navrhovanými politickými opatřeními. To podporuje teorii, že když jde o rozhodování týkající se nízkých nákladů, vyskytují se tam vlastní zájmy společně s morálními argumenty.
Když to převedeme do jasnější řeči, může se stát, že někdy je kabát bližší než košile, pokud k tomu lidé mají nějaké vnitřní důvody.
Čím je to dané? Můžeme třeba volit nějakou stranu, ačkoli se nám nelíbí její ekonomický program a je pro nás třeba nevýhodný? Můžeme. K uspokojení člověka totiž patří nejen to, že si koupí více zboží, ale i dobrý životní pocit z toho, že byl poražen nesympatický nepřítel, nebo že stojíme na správné straně. Dobrý pocit je totiž také statek a pro dobré pocity lidé umí něco obětovat.
Nedávno jistý politik prohlásil, že bychom měli vystoupit z Evropské unie, i kdybychom měli o třetinu zchudnout. Jiní lidé zase soudí, že bychom měli masově pomáhat běžencům a to bez přílišného ohledu na rizika a náklady. V obou případech hodnotový soud znamená víc než ekonomická úvaha týkající se hmotných statků.
Je zřejmé, že v něčem má pravdu sociobiologie, když říká, že altruismus je geneticky daný a nevychází jen z naší rozumové úvahy, která vychází ze zásady něco za něco.
To je samozřejmě vlastnost, se kterou musíme zacházet opatrně. Může vést k velkým morálním činům a heroismu stejně tak, jako k sebezničení kvůli myšlence.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.