Bezbřehá imaginace 4 minuty před výbuchem. Národní divadlo zaplaví 100 songů
Je osm hodin padesát dva minut a za dvě minuty zazní signál k odjezdu vlaku. Vlak ale nikdy do svého cíle nedorazí. Námět ke hře 100 songů si jeden z nejúspěšnějších dramatiků současnosti, německý autor Roland Schimmelpfennig, vypůjčil z tragické události roku 2004. V Madridu tehdy došlo k masivnímu teroristickému útoku. Pro Novou scénu Národního divadla v Praze hru nastudoval režisér Štěpán Gajdoš.
Je to takový hodinový stroječek, ze kterého stačí vyndat jednu matičku a on se celý rozsype.
Štěpán Gajdoš
Čtěte také
„Většinou si vybírám texty, které umožňují nějakou další hodně velkou kreativní autorskou práci na tom textu. A to Schimmelpfennig umožňuje. Třeba konkrétně 100 songů nemá přesně pojmenováno, kolik herců a hereček má v inscenaci hrát. Je to volně dané a zanechané pro autory. A není tam ani přesně napsané, co kdo říká. Repliky jsou rozdělené jen na muž, žena, další žena, další muž… Je tam jen jedna pojmenovaná postava číšnice Sally. I ten text samotný je hodně básnický, takže se v něm dá hledat příběhová linka nebo struktura. Hodně záleží na interpretaci konkrétních tvůrců, kteří si ten text vyberou,“ říká režisér Štěpán Gajdoš.
Můžeme podvést smrt a můžeme lidem dopřát tu možnost změnit svůj život, nebo přemýšlet, co by mohli udělat jinak.
Ilona Smejkalová
„Když jsem poprvé viděla inscenaci podle textu Rolanda Schimmelpfenniga, byla to Arabská noc, tak jsem byla úplně uchvácená tím, jak dokáže s minimem prostředků poměrně jednoduchým textem vyvolat v divákovi obrovskou imaginaci. Ty jeho texty jsou takové až básně,“ vzpomíná dramaturgyně činohry Národního divadla Ilona Smejkalová na své první setkání se Schimmelpfennigem.
Herecké obsazení je výkvět činohry Národního divadla.
Ilona Smejkalová
Proč název 100 songů? Objeví se i české písně? Jaká úskalí mělo nastudování Schimmelpfennigova textu? A jaká píseň se dnes honí hlavou vám? Poslechněte si celý rozhovor s režisérem Štěpánem Gajdošem a dramaturgyní činohry Národního divadla Ilonou Smejkalovou.
Související
-
Kafka nás připravil na to, že se každý může probudit jako brouk. A co jako hrdina počítačové hry?
Co znamená Kafkova Proměna pro člověka 21. století? Na tuto otázku hledá odpovědi inscenace MDP v nastudování režiséra kyjevského Národního divadla Ivana Uryvského.
-
Špioni zjišťují, co všechno si potřebujeme o sobě nalhat, aby náš život držel pohromadě
Slibují divadelní zážitek, ve kterém nikdy nevíte, co je skutečné a co je hra. Jsou to totiž Špioni. Svůj autorský projekt představují Marta Ljubková a Boris Jedinák.
-
Smát se tělem, ne obličejem? Inscenace Hey, Earth! navazuje na experimentální linii Cirku La Putyka
Novocirkusový soubor Cirk La Putyka už několikrát prokázal, že se nebojí experimentu.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
François Rabelais: Pantagruel. Uštěpačný humor, orgie absurdna a formální nespoutanost
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
