Bertha von Suttner a její vzlety

Literární feature o spisovatelce a nositelce Nobelovy ceny za mír připravila Maria Hammerich-Maier. Reportáže a úryvky z nepřeložených textů Berty Suttnerové přeložila autorka pořadu.

Berta se narodila 9. června 1843 v domě na rohu Vodičkovy ulice a ulice V Jámě na Novém Městě pražském. Jejím otcem byl hrabě František Josef Kinský, matkou Žofie Vilemína Körnerová.

Pro nerovnost původu rodičů byly vztahy mezi matkou Berty a širší rodinou Kinských napjaté. V roce 1873, kdy rodinné jmění (zděděné po otci, který zemřel ještě před Bertiným narozením) bylo téměř vyčerpáno, přijala místo guvernantky v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera.

Sblížila se s Arturem, nejmladším synem Suttnerů, a přes nesouhlas rodiny se v červnu 1876 tajně vzali a odjeli do Gruzie. Během rusko-turecké války zde poznali utrpení a ničivé následky války. Tato zkušenost přivedla Bertu Suttnerovou k pacifismu.

V roce 1889 Berta Suttnerová vydala román Die Waffen nieder! (v češtině Odzbrojte!). Román vyvolal velký rozruch a postavil autorku mezi přední představitele mírového hnutí ve světě.

Před první světovou válkou byla Berta Suttnerová označována za nejproslulejší ženu světa. Na dráhu svobodomyslné volnomyšlenkářky ji přivedlo i setkání s významným mužem její doby, Alfredem Nobelem. Krátký čas, který prožili spolu v Paříži, položil základ k jejich celoživotnímu přátelství a k dopisování po celou dobu.

Po smrti Alfreda Nobela (10. 12. 1896) v jeho závěti stálo, že jeho majetek má být použit na „ocenění pro ty, kteří během předcházejícího roku prokázali největší přínos lidstvu“.

Nobelovu cenu za mír získala po zásluze 10. prosince 1905 Berta Suttnerová jako první žena na světě.

21. června 1914 Berta Suttnerová zemřela. Schůzky s literaturou, věnované stému výročí jejího úmrtí, ji představí jako spisovatelku a publicistku prostřednictvím materiálů, které jsou uloženy zejména v Rakousku, a slovy badatelů, kteří se jejím odkazem zabývají dodnes.


Připravila a přeložila: Maria Hammerich-MaierRežie: Jaroslav Kodeš