Beethoven, Lou Reed i Hutka. Plzeňská filharmonie připomíná rok 1989 koncertem Radost ze svobody

Americký zpěvák Lou Reed.
Americký zpěvák Lou Reed.

Oslavy 30. výročí listopadových událostí 1989 začaly na Vltavě 17. října přímým přenosem koncertu s podtitulem „Radost ze svobody“. Byl to ale víc než běžný koncert, na akci spolupracoval Ústav pro studium totalitních režimů i Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Nechybělo ani symbolické bourání Berlínské zdi nebo policisté v dobových uniformách.

Program:
Jan Hanuš: Pražská nokturna, op. 75
Ludwig van Beethoven:
Óda na radost (arr. Tomáš Ille)
Tradicionál, I. Fischer (arr. Tomáš Ille): Jednou budem dál
Jaroslav Hutka: (arr. Tomáš Ille): Havlíčku, Havle
Lou Reed: (arr. Tomáš Ille): Perfect day
Kuličky (arr. Tomáš Ille): Mravenci
Antonín Dvořák: Můj domov, předehra, op. 62
Jindřich Brabec (arr. Tomáš Ille): Modlitba pro Martu

Svatopluk Schuller, průvodní slovo
Vendula Příhodová: sólo zpěv
Chuhei Iwasaki, dirigent
Plzeňská filharmonie

Úvodní předehra Egmont Ludwiga van Beethovena je symbolem svobodomyslnosti od svého vzniku roku 1809, kdy Evropa stále žila ideály Francouzské revoluce. Následovala skladba Nokturna Jana Hanuše, kterého dramaturgové zvolili pro jeho čestné postoje v časech Sametové revoluce i před ní. Dvořákova předehra Můj domov cituje budoucí státní hymnu a je lyrickou a zároveň vlasteneckou skladbou, prakticky za všech okolností.

Došlo i na několik písní, bez kterých si listopadové dny v roce 1989 skoro neumíme představit. Píseň Jednou budem dál zněla už během zásahu na Národní třídě a pak při manifestacích opakovaně. Laskavá Hutkova píseň Havlíčku Havle je nejen o věznění Václava Havla, ale také o disentu obecně. Havel bude připomenut i jako rocker písní Lou Reeda Perfect Day. A Modlitba pro Martu je pravděpodobně nejsilnější dobovou hudební vzpomínkou, ke které je důvod se opakovaně vracet.