Beethoven, Lou Reed i Hutka. Plzeňská filharmonie připomíná rok 1989 koncertem Radost ze svobody
Oslavy 30. výročí listopadových událostí 1989 začaly na Vltavě 17. října přímým přenosem koncertu s podtitulem „Radost ze svobody“. Byl to ale víc než běžný koncert, na akci spolupracoval Ústav pro studium totalitních režimů i Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Nechybělo ani symbolické bourání Berlínské zdi nebo policisté v dobových uniformách.
Program:
Jan Hanuš: Pražská nokturna, op. 75
Ludwig van Beethoven:
Óda na radost (arr. Tomáš Ille)
Tradicionál, I. Fischer (arr. Tomáš Ille): Jednou budem dál
Jaroslav Hutka: (arr. Tomáš Ille): Havlíčku, Havle
Lou Reed: (arr. Tomáš Ille): Perfect day
Kuličky (arr. Tomáš Ille): Mravenci
Antonín Dvořák: Můj domov, předehra, op. 62
Jindřich Brabec (arr. Tomáš Ille): Modlitba pro Martu
Svatopluk Schuller, průvodní slovo
Vendula Příhodová: sólo zpěv
Chuhei Iwasaki, dirigent
Plzeňská filharmonie
Úvodní předehra Egmont Ludwiga van Beethovena je symbolem svobodomyslnosti od svého vzniku roku 1809, kdy Evropa stále žila ideály Francouzské revoluce. Následovala skladba Nokturna Jana Hanuše, kterého dramaturgové zvolili pro jeho čestné postoje v časech Sametové revoluce i před ní. Dvořákova předehra Můj domov cituje budoucí státní hymnu a je lyrickou a zároveň vlasteneckou skladbou, prakticky za všech okolností.
Došlo i na několik písní, bez kterých si listopadové dny v roce 1989 skoro neumíme představit. Píseň Jednou budem dál zněla už během zásahu na Národní třídě a pak při manifestacích opakovaně. Laskavá Hutkova píseň Havlíčku Havle je nejen o věznění Václava Havla, ale také o disentu obecně. Havel bude připomenut i jako rocker písní Lou Reeda Perfect Day. A Modlitba pro Martu je pravděpodobně nejsilnější dobovou hudební vzpomínkou, ke které je důvod se opakovaně vracet.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
