BáSnění Rostislava Valuška
Básně Karla Jaromíra Erbena, Dylana Thomase, Josefa Palivce, apoštola Pavla a také svou vlastní básnickou tvorbu čte a komentuje Rostislav Valušek.
Básník, grafik, samizdatový vydavatel a farář Církve československé husitské Rostislav Valušek se narodil v roce 1946 v Olomouci. Po roce 1968 odešel do emigrace do Německa, odkud se ale krátce na to vrátil zpět do vlasti. Ačkoliv chtěl původně studovat umění, rozhodl se nakonec pro Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze, kam byl také v roce 1969 přijat.
Pole jeho zájmů bylo nicméně vždy široké. Vedle bohosloví se začal podílet na vydávání olomouckého samizdatu Texty přátel a také rozvíjel svoji uměleckou tvorbu – literární i výtvarnou. Publikoval v samizdatu, od 90. let vychází jeho básnické sbírky Ztotožňování (1990), Milostivé léto (1996), Léthé ve snu (2004), Duše s vytrhanou podlahou (2006) a souborné vydání básní Stejně blízko i daleko (2014).
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Karel Jaromír Erben: Kytice (ze sbírky Kytice, Státní nakladatelství dětské knihy 1953)
Dylan Thomas: V mém řemesle či zarputilém umění (ze souboru Jeskyně slov, Mladá fronta 1964, překlad Jiřina Hauková)
Josef Palivec: bez názvu Ach, jak je opojná… (ukázka z lyrickoepické básně Pečetní prsten, František Borový 1941)
apoštol Pavel: Hymnus lásky (ukázka z 13. kapitoly Prvního listu Korintským, Bible)
Rostislav Valušek: S láskou – Magorovi
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
Hans Christian Andersen: Sněhová královna. Slavná pohádka o nebezpečné výpravě malé holčičky
-
Vánoční vyprávění Sigismunda Boušky, Marka Piętoně, H. Ch. Andersena a Josefa Lady
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.