BáSnění Rostislava Valuška
Básně Karla Jaromíra Erbena, Dylana Thomase, Josefa Palivce, apoštola Pavla a také svou vlastní básnickou tvorbu čte a komentuje Rostislav Valušek.
Básník, grafik, samizdatový vydavatel a farář Církve československé husitské Rostislav Valušek se narodil v roce 1946 v Olomouci. Po roce 1968 odešel do emigrace do Německa, odkud se ale krátce na to vrátil zpět do vlasti. Ačkoliv chtěl původně studovat umění, rozhodl se nakonec pro Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze, kam byl také v roce 1969 přijat.
Pole jeho zájmů bylo nicméně vždy široké. Vedle bohosloví se začal podílet na vydávání olomouckého samizdatu Texty přátel a také rozvíjel svoji uměleckou tvorbu – literární i výtvarnou. Publikoval v samizdatu, od 90. let vychází jeho básnické sbírky Ztotožňování (1990), Milostivé léto (1996), Léthé ve snu (2004), Duše s vytrhanou podlahou (2006) a souborné vydání básní Stejně blízko i daleko (2014).
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Karel Jaromír Erben: Kytice (ze sbírky Kytice, Státní nakladatelství dětské knihy 1953)
Dylan Thomas: V mém řemesle či zarputilém umění (ze souboru Jeskyně slov, Mladá fronta 1964, překlad Jiřina Hauková)
Josef Palivec: bez názvu Ach, jak je opojná… (ukázka z lyrickoepické básně Pečetní prsten, František Borový 1941)
apoštol Pavel: Hymnus lásky (ukázka z 13. kapitoly Prvního listu Korintským, Bible)
Rostislav Valušek: S láskou – Magorovi
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Woody Allen: Postava Kugelmasse. Smutná fraška končící výbuchem
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.