BáSnění Romana Szpuka
Emily Dickinsonová, Hans Børli, Friedrich Hölderlin, Paul Celan a Georg Trakl. Básník, pozorovatel počasí a tulák Roman Szpuk představuje své oblíbené básně v cyklu BáSnění.
Roman Szpuk se narodil v roce 1960 v Teplicích. Z matčiny strany v něm koluje krev česko-německá, z otcovy strany polsko-haličská. Tři roky v nejútlejším dětství prožil v Havířově, po rozvodu rodičů se přestěhoval s matkou zpět do Teplic. Vystudoval strojní průmyslovku a nedostudoval vysokou školu ekonomickou. Byl dělníkem v chemičce, figurantem u geodetů, nočním hlídačem v kravíně, kresličem v projekci, lesním dělníkem, strážcem CHKO Šumava, poštovním doručovatelem nebo pozorovatelem počasí na Churáňově. Tím je od roku 1998 dodnes.
Ještě mnohem déle je tulákem a „darmošlapem“. Putuje bez cíle, jde a dívá se kolem sebe, zastaví se a poslouchá potok, ptáky nebo lidi, které potká, pozoruje mraky, kytky, kameny. A pak to všechno popíše ve svých knížkách. Naposledy v knížkách Chraplavé chorály (2013), A zavaž si tkaničky (2016) a Klika byla vysoko (2018). A ještě před tím v šestnácti básnických sbírkách. Zatím poslední knížkou Romana Szpuka je soubor deníkových záznamů s názvem Stmívá se (2023), kde najdeme zápisy spojené s autorovým pobytem v protialkoholní léčebně Lnáře.
Knížku dokreslují autorské ilustrace. Šumavský samotář Roman Szpuk se v rámci své práce meteorologa na Churáňově věnuje fotografování vzácných meteorologických a atmosférických jevů, příležitostně se také věnuje kresbě a grafice.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Emily Dickinsonová: Zbavit se hrůzy svého já (in Led a oheň, Supraphon 1987, překlad Jiří Šlédr)
- Hans Børli: Dálka (in Cesta lesy, Sursum 2012, překlad Petr Uhlíř)
- Friedrich Hölderlin: Výhled (in Světlo lásky, Československý spisovatel 1977, překlad Vladimír Mikeš)
- Paul Celan: Jedenkrát (in Sněžný part, Odeon 1986, překlad Ludvík Kundera)
- Georg Trakl: Rondel (in Básně, Státní nakladatelství krásné literatury a umění 1965, překlad Ludvík Kundera)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.