Barbarský svět, kde platí jediné pravidlo: mlčeti zlato. Román Les je zdařilou prozaickou prvotinou
Spisovatel Marek Baroš, rodák z Valašského Meziříčí, kde se dodnes věnuje literatuře, divadlu a výtvarnému umění, knižně debutoval teprve loni, a to dětem určenými Pohádkami ze skládky. Jeho druhou knihou se stala próza Les, jež nedávno vyšla v nakladatelství Prostor a která spadá do kategorie postapokalyptické literatury.
Útlý román čítající necelých sto osmdesát stran pracuje s osvědčenými rekvizitami dotyčného žánru a při jeho četbě mohou leckomu na mysli vytanout díla, jako je román Cesta Cormaca McCarthyho, film Potichu natočený podle knihy Tima Lebbona nebo snímek Tiché místo. I zápletka Lesa je vystavěna na půdorysu putování několika postav postapokalyptickou krajinou, jehož leitmotivem se stává ticho coby základní předpoklad přežití. Ona událost, která změnila náš svět k nepoznání – autorem bohužel blíže neosvětlená –, totiž zavinila zmizení všech lidí, kteří od určitého okamžiku promluvili.
Dvojí putování postapokalyptickou krajinou
Marek Baroš vsadil při psaní své prózy na poměrně jednoduchou kompozici – žádné členění na kapitoly, jen dvě střídající se pásma vyprávění, jedno vysázené normálním stylem a druhé kurzívou. První z dvojice dějových linií se přitom odehrává na samém počátku zobrazeného úpadku civilizace, zatímco ta druhá o několik desítek let později, kdy se již lidstvo adaptovalo na nové životní podmínky. Oba příběhy pak spojuje postava hlavního hrdiny, jehož sledujeme jako malého chlapce zaskočeného koncem známého světa a současně coby ostříleného lovce a bojovníka, který se stává vůdcem putujícího trojlístku přeživších.
Ačkoliv román Marka Baroše nepřináší na poli zvoleného žánru vlastně pranic nového, přinejmenším v kontextu současné české prózy mu nelze upřít jistou míru originality. Jeho postapokalypticky laděný příběh nepostrádá poutavý děj, přesvědčivé kulisy ani silnou atmosféru a díky dvěma dějovým liniím a nevelkému rozsahu si dokáže i navzdory přímočaré zápletce udržovat potřebné napětí.
Související
-
Dva temné příběhy z Afriky. Románem Safari se prozatím završilo české vydávání próz Pavla Haka
Spisovatel Pavel Hak je francouzsky píšícím autorem a držitelem několika literárních cen. Nyní se českého vydání dočkal jeho román Safari v překladu Zdeňka Humla.
-
Na cestě za snem. Próza Ovčácká chajda od Tima Wintona nabízí působivé drama z australské buše
Nakladatelství Volvox Globator nedávno vydalo autorovu druhou do češtiny přeloženou knihu Ovčácká chajda z roku 2018.
-
Antologie strašidelných příběhů, které se nepřímo podílely na zrodu Frankensteina či Drákuly
„Kniha, která zrodila Frankensteina“ – tímto podtitulem se honosí publikace nazvaná Fantasmagoriana, která vyšla v ostravském nakladatelství Protimluv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
