Balthus a Fellini: Spříznění duší

Představme si jídelnu, přijímací salon nebo terasu jedné dřevěné vily ve švýcarských Alpách. Proti sobě sedí filmový režisér Federico Fellini (1920–1993) a kdysi „tajně slavný“, nyní už širokou veřejností vážený malíř Balthasar Klossowski de Rola (1908–2001), známější pod jménem Balthus. Poznali se v římské Ville Medici a lišili se od prvního pohledu.

Fellini byl robustní, energický a hovorný, milovník jídla a nepřítel cigaret, omotán červenou šálou, v klobouku a s megafonem v ruce ovládající čím dál početnější štáb v ateliérech Cinecittá. Balthus štíhlý a elegantní, král koček, soustředěně pokuřující před svým plátnem nebo zahloubaný do tónů Mozartovy hudby. Felliniho dětství se odehrávalo v přímořském Rimini, bylo divoké a jeho dějištěm byla především ulice, zatímco Balthus byl od malička zvyklý na společnost Rainera Marii Rilka, nebo Paula Cézanna v pařížském bytě svých rodičů.

malíř Balthus|foto: Miloš Doležal

Co Felliniho a Balthuse spojovalo, byla vášnivá potřeba pomocí plátna – jeden filmového a druhý malířského – zachytit sněné, viděné a prožité. Pokusili jsme se rozhlasově zinscenovat setkání, během něhož si tito dva výjimeční muži, které pojilo bezmála třicetileté přátelství, vyměňují své názory na umění, církev, Řím, na život jako takový.