Babička poprvé v Národním divadle
Myslím, že většina diváků se na Babičku Boženy Němcové v Národním divadle v režii J. A. Pitínského těšila. Ti, kteří znají Pitínského rukopis nebo viděli jeho zajímavou a sevřenou uherskohradištskou inscenaci Divé Báry (o Vánocích vysílala ČT její záznam), počítali s tím, že režisér objeví vnitřní dramatičnost prózy, po léta zjednodušeně chápané jako idealizovaný obraz spisovatelčina dětství, ale zároveň dokáže vystihnout její půvab a poetickou atmosféru.
Ostatně avizovaný záměr inscenace - zobrazit, že babiččina moudrost a laskavost je opřena o sílu ženy s nelehkým osudem a pevným charakterem - je přitažlivý a souzní i s výběrem představitelky hlavní role - Vlasty Chramostové. Babiččin životní úděl - být ženou vojáka - je konfrontován s příběhy Viktorky a Kristly, jimž milované muže také odvedla vojna.
Inscenátoři uvedené paralely a skryté konflikty v zájmu dramatičnosti odkrývají (vztah babičky a její dcery Terezky, zpočátku dobře rozehrané J. Mílovou) a okrajové postavy prózy zvýrazňují (sympatický Prošek v podání J. Novotného), výrazně ke škodě věci však pomíjejí vztah babičky a Barunky (M. Borová tak téměř nemá co hrát).
Herecká stylizace je místy příliš expresivní a nevyrovnaná (Kristla, Viktorka i Hortensie), působí vnějškově a spíš znejasňuje, než nabízí hlubší významy jednotlivých situací. Místo jemné ironie a nadhledu vnáší do celku pocit hysterie a chaosu.
Režisér pracuje s řadou symbolických obrazů a odkazů, připomínek rituálů, různě stylizovaných folklorních a hudebních motivů, ale nesoustřeďuje se na vytvoření celku. Lidová poezie zhudebněná Vladimírem Franzem působí až bomabasticky, nevyrovnaná je i výtvarná složka (scéna J. Štěpánek, kostýmy J. Preková). Temporytmické proporce inscenace jsou tak narušovány.
Scéna Kristliny svatby s Jakubem Mílou v závěru přes jemný humor své obřadnosti působí dlouze a finální obraz - aranžovaný jaksi "nad časem" (v prostoru téměř krematorním a kostýmech z poloviny minulého století) - dělá z epilogu vyumělkovaný přílepek s nešťastnou a kontraproduktivní připomínkou filmového záznamu bytového divadla Zprávy o pohřbívání v Čechách s Vlastou Chramostovou (ta naštěstí ještě neumřela). Škoda náročné tvůrčí práce a energie, která se nezúročila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.