Arturo Benedetti Michelangeli: Potlesk patří Chopinovi, Beethovenovi, Debussymu… Ne mně!

Arturo Benedetti Michelangeli, hvězdný italský klavírní virtuóz, opředený aurou jednoho z největších pianistů 20 století. Ale také aurou samotářského, úzkostlivého a vrtošivého umělce, který sebou na každý koncert vozil svého klavírního technika a často i svůj vlastní klavír, a neváhal zrušit recitál na poslední chvíli. Muž, který tvrdil, že být klavíristou nebo vůbec muzikantem není povolání. Je to filozofie, je to pojetí života, které nemůže být založeno na dobrých záměrech či přirozeném talentu.

Čtěte také

Smetanova Má vlast v podání Collegia 1704 zahájila Pražské jaro 2021. Poslechněte si záznam přímého přenosu

Muž, který tvrdil, že být klavíristou nebo vůbec muzikantem není povolání. Je to filozofie, je to pojetí života, které nemůže být založeno na dobrých záměrech či přirozeném talentu. 

Umělec, jehož život je vymezen lety 1920 a 1995, disponoval bezchybnou technikou a tajemnou povahou. Publikum, spoluúčinkující umělci i odborníci tak věděli, že od něj mohou očekávat jak chladnou dokonalost, tak i náladovou nepředvídatelnost. U klavíru se dokonale ovládal, svůj tělesný mechanismus měl pod kontrolou, tvář zůstávala netečná. Sotva si všímal přítomnosti publika a sotva na ni reagoval. Jednou řekl: potlesk patří Beethovenovi, Chopinovi, Debussymu. Ne mně…