Antonio Gamoneda: Tohle světlo. Literárně-hudební pásmo z veršů španělského básníka

31. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonio Gamoneda (2006)

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Před devadesáti lety, 30. května 1931, se v Oviedu narodil Antonio Gamoneda, jeden z nejvýznamnějších žijících básníků Španělska, nositel Cervantesovy literární ceny, jehož tvorba je úzce spjata s dobou frankistické diktatury a s odbojem proti ní. Při této příležitosti uvádíme český výbor Tohle světlo. Petr Zavadil byl za překlad veršů oceněn prestižní Cenou Josefa Jungmanna. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Hudbu Joaquína Turiny vybral Libor Dřevikovský.
Účinkují: Jiří Hanák, Petr Pelzer, Hana Kofránková
Připravila: Milena M. Marešová
Překlad: Petr Zavadil
Režie: Hana Kofránková
Natočeno: v roce 2012

„Světlo jsem viděl pouze v pokojích smrti,“ píše Antonio Gamoneda ve své klíčové sbírce Popis lži, která je součástí výboru Tohle světlo. Veřejného uznání se dočkal teprve po smrti diktátora. Jako básník a esejista, autor téměř dvaceti knih, získal řadu prestižních cen.

Poezie Antonia Gamonedy, vyrůstající z těžkých rodinných i společenských poměrů, je překvapivě jemná. Současně ale, ve vztahu k téměř lyrickým představám, je pečlivě odpozorovaná z reality, evidentně procítěná i protrpěná. Občasná drsná i krutá vyjádření jsou sice dramatická, ale zcela oproštěná od patosu. Básník téměř prozaickým stylem vypráví, ovšem z jeho vyjádření nevzniká příběh, nýbrž vtělená báseň. Jako by slova byla přetavena prožitou radostí i strastí a vznikl z nich nový tvar, surreálný, krásný a útěšný. Krev, nemoc, stáří, agónie, to vše je přítomné v básníkově obrazivosti. Nářek je bolestný, zpěv obdivný. Společně pak tvoří celek básně i vyjadřují plnost života. Stávají se synergickým podílem, spolupůsobícím v pomíjivosti, a přece v nádheře tohoto světa.

„Sebevětší hrůza se pro něj v okamžiku, kdy se vtělí do básně, kdy je prohnána estetickou výhní, stává krásou, útěchou a dokonce rozkoší. (...) Slova jsou krásná těla, která proměňují nebo nahrazují chátrající těla skutečná,“ píše překladatel Petr Zavadil v doslovu knihy, kterou vydalo nakladatelství Fra.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.