Anton Bruckner: Symfonie č. 6

(…) Šestá symfonie dodnes patří k těm méně hraným od Brucknera. Rozhodně k méně hraným než Sedmá a určitě k mnohem méně hraným než Čtvrtá zvaná Romantická… Má přitom i ona všechno to typické, co na symfoniích milovníci jeho hudby mají rádi: jsou to nebeské délky a naivní nevinnost, současně určitá energičnost až urputnost, stupňovité a postupné vršení oddalovaných, někdy až pompézních gradací, prudké kontrasty, hymnické chóry žesťů, rytmická cílevědomost a ráznost. (...)

(…) Bergenská filharmonie hraje na CD jako celek i v sekcích a sólech skvěle, zvuk je snímán plasticky, symfonie zní přehledně, barevně. Jediným problémem může však asi pro někoho být celková interpretační koncepce skladby, která je samozřejmě především věcí dirigenta. Nic není přehnané nebo vyhrocované. Ale tempa jsou spíše rychlejší a dílo působí chvílemi až příliš odlehčeně, bezstarostně, povrchně. Občas sem v traktování rytmu a v artikulaci zavane jakoby cosi z plenérových koncertů velkých dechových hudeb. Ano, je to Bucknerova „Pastorální“ symfonie, ale i v ní by se sneslo o něco víc patosu a svátečnosti. (…)

Nahrávka vyšla u labelu BIS.