Aleš Palán: Ratajský les

Četba na pokračování z románu českého spisovatele, v němž autor na základě skutečných událostí tvaruje, dotváří a fabuluje příběh z padesátých let. V režii Markéty Jahodové účinkují Jana Stryková, Igor Bareš a Jan Hartl. Každý díl poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.


10. ledna 1952 byla v Ratajském lese (v románové obci Smrk – ve skutečnosti v rolnické vesnici Mirošovice, části městyse Rataje nad Sázavou) zastřelena komunistická funkcionářka Anna Kvašová. „Zbraň proti ní pozvedl Antonín Landstof, kterému asistovali Josef Kubelka a Josef Koupil. Zásah, který se nešťastnou shodou okolností vymkl původnímu záměru Kvašovou jen zastrašit a odstartoval následnou tragédii, si sjednal Josef Pták.“
Aleš Palán: Ratajský les (ed. pozn.)

Okolnosti příběhu a motivaci chování jednotlivých postav autor v základních obrysech ve své knize zachoval. Landstof s Ptákem byli skutečně vyslýcháni. Landstof kvůli nevydařené emigraci, Pták kvůli podezření z vraždy, oba ale byli po čase propuštěni. Vražda byla vyšetřena až po šesti letech na základě udání. Udavačem byl tehdy možná notář, který vyřizoval nějaké dědické řízení, nebo soused v hospodě, dodnes se přesně neví.

Aleš Palán čerpal podklady pro svůj román Ratajský les zejména z vyšetřovacího spisu v pražské badatelně Ústavu pro studium totalitních režimů. V románu se střídavě pročítáme třemi časovými rovinami. První je rok 1952, doba samotného skutku, kdy je na hromadě klestí v lese nalezena funkcionářka – zde Anna Felbabová – s prostřelenou hlavou.

Druhou linií je rok 1958, doba, kdy státní bezpečnost dostala udavačský „tip“. Příznačná vyšetřovatelova věta: „Tak co tě k nám přivádí, soudruhu?“ a následná odpověď tázaného rozpoutaly dalekosáhlé neštěstí pro řadu lidí. Vraždu Felbabové využije komunistický režim mimo jiné k rychlejšímu a tvrdšímu kolektivizování místních sedláků. (Ve skutečnosti byli po udání viníci zatčeni a v procesu, využitém propagandisticky, odsouzeni k smrti a i další – víceméně nevinní účastníci procesu putovali do těžkých žalářů.)

Jan Hartl, Igor Bareš

Třetí linie se odehrává v roce 2014. Po více než půlstoletí se totiž spravedlnost nedostala ke slovu, a tak nastává čas na mstu. Příběh tří dějových rovin běží ve svižném tempu, abychom pak téměř bez dechu skončili v roce 2015, v hlavě několik překvapivých rozuzlení a řadu otázek.

Účinkují: Jana Stryková, Igor Bareš a Jan Hartl

Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Hudební spolupráce: Wanda Dobrovská
Mistr zvuku: Roman Špála
Režie: Markéta Jahodová

Natočeno v roce 2018.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?