Alena Wagnerová: Obava z usednutí. Esej o spisovatelském nepokoji
Spisovatelka a socioložka Alena Wagnerová má za sebou neobyčejně rozsáhlé dílo jak literární, tak odborné. U nás patří k průkopníkům metody „oral history“ – vyprávěných dějin. Kromě toho je aktivní feministkou a angažovanou publicistkou. Všechny tyto informace jsou důležitým úvodem k jejímu sebeironickému eseji, který nazvala Obava z usednutí. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Alena Wagnerová žije od roku 1972 v Německu. Po roce 1989 se u nás stala jednou z průkopnic orálně historické metody výzkumu dějin. Pro různé projekty natočila a přepsala doslova desítky hodin zvukových záznamů výpovědí pamětníků, sestavila tak několik knih, týkajících se soužití Čechů a Němců v pohraničí i jejich nucených i dobrovolných odchodů. Jako jedna z prvních se věnovala osudům německých antifašistů.
V češtině i v němčině vydala knihy o Mileně Jesenské, Sidonii Nádherné a o rodině Franze Kafky, všude využívá jako literární metodu kombinaci dokumentů a jejich dovyprávění a úvahy nad nimi.
Čtěte také
Připravila řadu rozhlasových pořadů pro německé stanice i pro Vltavu − za všechny třeba deset originálních portrétů německých žen ve všech historických obdobích, dokument o německých antifašistech A zapomenuti vejdeme do dějin a řadu příspěvků o Mileně Jesenské. Pro operu v Basileji přeložila Alena Wagnerová libreto Leoše Janáčka (Z mrtvého domu), věnovala se jeho korespondenci s Kamilou Stösslovou a přispěla jejími překlady do České knižnice, kde s podporou nadace Roberta Bosche vyšel u německého vydavatele výběr základních děl české literatury. Důležitou kapitolou v jejím životě je hudba.
Související
-
České léto na Vltavě
Ve vysílání nabídneme například výběr z povídek Josefa Škvoreckého, Franze Kafky či Jaroslava Haška, hry Václava Havla či Pavla Kohouta.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
