Alena Wagnerová: Obava z usednutí. Esej o spisovatelském nepokoji

Alena Wagnerová žije od roku 1972 v Německu. Po roce 1989 se u nás stala jednou z průkopnic orálně historické metody výzkumu dějin. Pro různé projekty natočila a přepsala doslova desítky hodin zvukových záznamů výpovědí pamětníků, sestavila tak několik knih, týkajících se soužití Čechů a Němců v pohraničí i jejich nucených i dobrovolných odchodů. Jako jedna z prvních se věnovala osudům německých antifašistů.

V češtině i v němčině vydala knihy o Mileně Jesenské, Sidonii Nádherné a o rodině Franze Kafky, všude využívá jako literární metodu kombinaci dokumentů a jejich dovyprávění a úvahy nad nimi.

Čtěte také

Osudy Aleny Wagnerové, spisovatelky ze skupiny Šestatřicátníků

Připravila řadu rozhlasových pořadů pro německé stanice i pro Vltavu − za všechny třeba deset originálních portrétů německých žen ve všech historických obdobích, dokument o německých antifašistech A zapomenuti vejdeme do dějin a řadu příspěvků o Mileně Jesenské. Pro operu v Basileji přeložila Alena Wagnerová libreto Leoše Janáčka (Z mrtvého domu), věnovala se jeho korespondenci s Kamilou Stösslovou a přispěla jejími překlady do České knižnice, kde s podporou nadace Roberta Bosche vyšel u německého vydavatele výběr základních děl české literatury. Důležitou kapitolou v jejím životě je hudba.