Osudy Aleny Wagnerové, spisovatelky ze skupiny Šestatřicátníků

22. květen 2020

„Jsem bytostná Moravanka,“ říká hned zpočátku svého životopisného vyprávění spisovatelka Alena Wagnerová. Ve svých literárních počátcích patřila mezi Šestatřicátníky, mezi nimiž však, snad proto, že je žena, jež odešla z Brna do Německa, uváděna nebývá, ve svých Osudech však vřele vypráví o přátelství s Jiřím Paukertem (básníkem Jiřím Kuběnou) i s filozofem Pavlem Švandou. Rozhlasové vzpomínání si poslechněte on-line. 

Připravila: Alena Zemančíková
Natočeno: v roce 2015
Technická spolupráce: Ladislav Reich

Alena Wagnerová otevřeně a přímočaře hovoří také o své zkušenosti z odchodu v roce 1969 ze socialistického Československa do vzdáleného Sárska, zatíženého těžkým průmyslem, o svém zklamání německou univerzitou, která ještě vězela v zastydlé revoluci roku 1968, o konfrontaci emancipované pracující ženy s konzervativní německou společností. Mluví i o své zkušenosti matky dvou osvojených dětí, kdy se jí stal velkým pomocníkem český dětský psychiatr Zdeněk Matějček. Stála po roce 1989 spolu s Rút Kolínskou u založení mateřských center v Česku.

Čtěte také

Po roce 1989 je Alena Wagnerová jednou z průkopnic orálně historické metody výzkumu dějin. Sestavila tak několik knih, týkajících se soužití Čechů a Němců v pohraničí i jejich nucených i dobrovolných odchodů. Jako jedna z prvních se věnovala osudům německých antifašistů. V češtině i v němčině vydala knihy o Mileně Jesenské, Sidonii Nádherné a o rodině Franze Kafky, všude využívá jako literární metodu kombinaci dokumentů a jejich dovyprávění a úvahy nad nimi.

Připravila také řadu rozhlasových pořadů pro německé stanice i pro Vltavu – za všechny třeba deset originálních portrétů německých žen ve všech historických obdobích, dokument o německých antifašistech A zapomenuti vejdeme do dějin a řadu příspěvků o Mileně Jesenské. Pro operu v Basileji přeložila Alena Wagnerová libreto Leoše Janáčka (Z mrtvého domu), věnovala se jeho korespondenci s Kamilou Stösslovou a přispěla jejími překlady do České knižnice, kde s podporou nadace Roberta Bosche vyšel u německého vydavatele výběr základních děl české literatury. Důležitou kapitolou v jejím životě je hudba.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.