Zprávy a publicistika

Nejvíc ekologické i nejvíc elegantní. Takový je cíl letních olympijských a paralympijských her, které letos hostí Paříž.

Byt mých prarodičů byl zařízen slohovou směsí nábytku. Stály v něm ve své době moderní kusy, jako třeba americká kredenc, ale také pseudohistorické zařízení ložnice.

Proč nás hororová literatura tak fascinuje? Saša Michailidis se ptá Pavla Pecháčka a Martina Jirouška.

Co je fotografie dnes? To rozkrývá ve své tvorbě i na výstavě Metanoia v pražské Galerii Fotografic. Změny fotografického média zkoumá také ve svých teoretických pracech. 

Stephanie vyrůstala mezi indiány. Narodila se v Jižní Dakotě, v rezervaci Rosebud, což je česky Poupě růže. Rezervace to není malá, má přes pět tisíc kilometrů čtverečních.

Víme, kdo v kostnicích vytvářel kompozice z ostatků? Proč neprožíváme poslední oděv podobně jako ten svatební? Kdy se jedno tělo stává úkrytem pro druhého? Více v ArtCafé.

Saša Michailidis se ptá Daniela Dudarece z hudebního vydavatelství Minority Records a frontmana kapely Květy Martina Kyšperského.

Transcendentno a experiment jsou pilíře dramaturgie divadelního spolku JEDL, kterého je spoluzakladatelkou, ředitelkou a herečkou. Ve Vizitce mluví o přístupu k herectví.

Jaký vztah měli tuzemští tvůrci, vzývající jazyk snu, neosvícené hloubky lidské psychiky a volnost představivosti, k divadlu?

„Někdy mám pocit, že ženy musí být skvělé ve všem možném, aby se dokázaly ve filmovém průmyslu prosadit,“ říká režisérka Zora Cejnková.