Afropop s bluesovým zázemím
Možná jste si toho už také všimli - čím méně se dnes hudba prodává, tím delší stopáže alba mají. A nejde jen o výběrové či rekapitulační tituly. Vydavatelé jako by chtěli odměnit ty poslední zoufalce, kteří si muziku pořizují oficiální cestou, a umožňují kapelám a interpretům naplnit svá nová cédéčka doslova po okraj - bez rozmyslu, bez špetky soudnosti. Zvolna skomírající trh s hudebními nosiči se tak hemží bezmála osmdesátiminutovými alby, kde na nápad nenarazíte, ani kdybyste projevili až nebeskou trpělivost a vyposlechli si je celá.
Naštěstí existují i disky, u nichž máte opačný problém: na to, jak jiskřivou muziku nabízejí, mají až krutě střídmou stopáž. Jako minialbum Call My Name, které natočili africký písničkář Daby Touré a americký bluesman Skip McDonald. Šestadvacetiminutové CD vyšlo zjara na labelu Petera Gabriela Real World Records a v Česku ho distribuuje firma Indies Scope.
Třicátník Daby Touré, kterému loni aplaudovalo publikum festivalu Colours of Ostrava, se narodil v pouštním městečku na hranicích Senegalu a Mauretánie. Jeho otec v osmdesátých letech z politických důvodů odešel do Francie a Daby ho v osmnácti následoval. V Paříži se stal členem senegalské skupiny Touré Kunda, složené vesměs z Dabyho strýčků, ale brzy začal vystupovat sólově nebo ve dvojici s bratrancem Omarem. V nahrávacím studiu vydavatelství Real World, jehož katalog nabízí už dvě Dabyho samostatná alba Diam a Stereo Spirit, se před časem seznámil s "archeologem prazákladů amerického blues", v Londýně žijícím rodákem z Ohia Skipem McDonaldem. Zanedlouho šedesátiletý kytarista a zpěvák proslul především díky i v Česku párkrát koncertující kapele Little Axe, v níž už od devadesátých let míchá bluesovou tradici s reggae a moderní elektronikou. Jeho setkávání s Tourém se nejprve odehrávala v rovině nezávazných jamsessions, aby posléze vyústila k pořízení šesti písní konfrontujících africké rytmy s bluesovou kytarou.
Překvapivá fúze odlišných kultur umocněná ještě střídáním angličtiny a rozličných afrických nářečí dokládá, že globalizace nemusí vést jen ke špatným koncům. Tedy, alespoň ta hudební.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka