Adolf Loos: Řeči do prázdna (1/3)

Český architekt Adolf Loos (1870 - 1933) se narodil v rodině kameníka v Brně, ale v kamenické tradici odmítl pokračovat. Jako mladík odešel na Královskou a císařskou technickou kolej v Liberci, po povinné vojenské v rakousko-uherské armádě odešel studovat do Drážďan a poté do Ameriky, která ho zaujala hlavně svými industriálními budovami a tehdejší jednoduchostí životního stylu.

V roce 1896 se Loos vrátil do Vídně, kde brzy otevřel svůj první ateliér a také se zapojil do vídeňského kulturního dění – zejména však jako oblíbený řečník a glosátor. V roce 1897 začal přispívat do novin Neue Freie Presse, kam psal svá pojednání, která ho později proslavila po celém světě, ale kterými zároveň vyvolal mnohaleté sváry. V roce 1922 byl jmenován hlavním architektem Vídně pro obytné projekty. I když si povolání velmi vážil, brzy ztratil iluze, ještě téhož roku na svou pozici rezignoval a odjel do Francie, která ho přijala nadšeně a kde se záhy připojil k tamní avantgardě. Loos důrazně oponoval všem dekorativním slohům.

Byl obhájcem čistých forem hlavně z ekonomických a užitkových důvodů. Zastával rovněž názor, že kultura lidstva vznikla jako výsledek odmítnutí pudů člověka a že nepřítomnost ornamentálních prvků vytváří duchovní sílu budovy. Loos byl tak vlastně průkopníkem a vizionářem architektury 20. let 20. století a jeho duchovní boj za osvobození se od dekorativních stylů znamenal velký zlom v architektuře budoucnosti.

Řeči do prázdna je soubor statí o architektuře, bydlení, ústroji a jiných praktických věcech (uspořádal Bohumil Markalous), které Loos uveřejňoval ve vídeňských časopisech na přelomu 19. a 20. století. Charakter článků je především edukativní a mravokárný. Nezaměřoval se výhradně na architekturu, ale bojoval i na frontách kloboučnických, oděvních a dalších.

Pro rozhlas vybrala a upravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Vlada Ruska účinkuje Lukáš Hlavica.