A Studio Rubín jako líheň divadelních talentů
Víc než 50. let slouží sklep v Domě u tří korun na Malostranském náměstí v Praze divadlu. Radim Vašinka ho v roce 1967 získal pro tyto účely a za tu dobu jeho komorními prostory prošli významní divadelníci, jako například Zdeněk Potužil, Ondřej Pavelka, Eva Salzmannová, Petr Kolečko a mnoho dalších. Prostor měl mnoho jmen, ale dnes tomuto divadlo nikdo neřekne jinak než A Studio Rubín.
Pražské A Studio Rubín na Malostranském náměstí se nachází v budově pozdně středověkého „Domu u tří korun“, který byl postaven okolo roku 1465 a později sloužil jako špitál. Po renesanční a později barokní přestavbě byl využíván jako obytný dům a od roku 1967 se v jeho sklepních prostorách usídlilo divadlo. Nejdříve zde působilo Divadlo Orfeus pod vedením principála Radima Vašinky. Základem repertoáru Divadla Orfeus byly hry Jacquese Préverta, Reného de Obaldii, Pierra-Henriho Camiho či Bertolta Brechta. Uváděly se i poetické večery.
„To byli autoři, kteří psali drobné věci, drobné hříčky. A v silách amatérského spolku, který jsme tehdy byli, nebylo uskutečnit tradičnější pojetí činoherního charakteru, které by navíc do prostředí této scény ani nezapadalo. V tom prostoru to muselo všechno jít ruku v ruce – prostředí, dramaturgie, herecký styl i obecenstvo. Docházelo tam k takové podivné jednotě.“ Takto vzpomínal Radim Vašinka v archivním záznamu Českého rozhlasu na začátky Divadla Orfeus v prostorách Rubínu.
Scénický ekvivalent básně Divadla na okraji
Od roku 1972 v Rubínu působil již stálý a profesionální soubor Divadla na okraji s uměleckým šéfem Zdeňkem Potužilem.
Teatrolog Vladimír Just v knize Proměny malých scén píše, že Divadlo na okraji pod vedením Zdeňka Potužila mohlo realizovat fantazijně nesmírně bohatý, ryze divadelní metaforický jevištní rukopis jen skrze dokonale tvárné, odpsychologizované a typicky groteskní herecké výrazivo zejména ženských opor souboru, kterými byly Iva Hüttnerová, Radka Fidlerová a další.
Hudbu pro většinu představení skládá Miki Jelínek. A právě Miki Jelínek byl od roku 1975 uměleckým vedoucím amatérského souboru nazvaného A studio, který působil při Divadle na okraji v podstatě jako líheň mladých talentů. Vedení A studia převzal v roce 1982 Ondřej Pavelka s Evou Salzmannovou.
Herečka Eva Salzmannová se stala členkou souboru Divadla na okraji v roce 1981, kdy ji režisér a principál divadla Zdeněk Potužil nabídl roli Julie v inscenaci Shakespearovy tragédie Romeo a Julie. „My jsme s Divadlem na okraji patřili, a také nás tam řadili teatrologové, do hnutí studiových divadel 80. let 20. století. Je těžko říci, zda jsme byli underground, protože s tímto slovem jsou dnes spojování umělci, kteří byli v disentu, což my jsme nebyli. Ale rozhodně jsme se odlišovali od pražských divadel té doby, především tedy výrazovými prostředky, které jsme požívali a také dramaturgií. Možná že název divadla byl přesný, byli jsme nějakým způsobem na okraji.“
Autorské divadlo
V sezóně 2008/2009 dochází ke změně vedení divadla a A Studio Rubín opět začíná vytvářet vlastní stálý domácí repertoár, který je tvořen autorskými inscenacemi. Uměleckým šéfem se stal na dalších sedm let Petr Kolečko.
„Kromě autorského divadla bylo charakteristickým rysem A Studia Rubín i to, že tam divák mohl vidět hodně na těsno herce, kteří jinak působili na velkých divadelních scénách nebo ve filmech. Nemyslím si, že jsme dělali generační divadlo, i přesto, že v A Studiu Rubín tvořilo hodně mých spolužáků z DAMU a tedy vrstevníků. Navíc, do Rubínu jsme také zvali starší herce, kteří měli zájem pracovat s námi mladšími," říká Petr Kolečko.
Intimní lidská témata
A Studio Rubín si dodnes drží status divadelního prostoru, který nemá vlastní soubor, ale má umělecké vedení. Jeho současná umělecká šéfka, Dagmar Radová, směřovala do Prahy z brněnského Ha Divadla. V červenci roku 2017 přišla s koncepcí, jejímž pilířem byla intimní lidská témata. „Ta témata se možná zdají, že jsou marginální, nebo naopak témata, která nám přijdou až moc známá, například mateřství nebo milostné vztahy. Všichni o nich víme, všichni tato témata žijeme, ale mně přišlo dobré se v tom našem intimním prostoru těmito tématy zabývat, trochu je pootáčet a ukazovat i z jiné perspektivy. Díky tomu můžeme odhalit, jak jsou v naší společnosti pojímána."
Do konce sezony uvede A Studio Rubín ještě tři premiéry: jednu z nich bude režírovat Jan Frič a jeho autorský titul se bude týkat syndromu vyhoření. Následně v režii Lucie Ferenzové bude uvedeno monodrama Klaunovy názory podle románu Heinricha Bölla se Šimonem Krupou v hlavní roli a na závěr sezony bude mít premiéru inscenace Věci podle hry Georgese Pereca v režii Evy Rysové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
