2 x 101 knih a ještě jedna navrch
V úterní Čajovně se zaměříme na literaturu. Hlavním tématem bude publikace 2 x 101 knih čili Nejlepší a nejvlivnější knihy pro děti a mládež (Albatros 2013), pod kterou je podepsán Pavel Mandys s kolektivem.
"Když rodič vejde se svým dítětem do knihkupectví nepřipraven, může tato návštěva namísto potěšení přinést frustraci," uvádí Mandys v předmluvě k části věnované nejmenším čtenářům. "Na první pohled je nabídka neobyčejně bohatá, ten pozornější však brzy odhalí, že je zaplavena odvozeninami, kýčem, vypočítavými útoky na dětské oči i prostým neumětelstvím. Jak vybrat tu správnou knihu, která děti nebude nudit a zároveň jim nezničí vkus?"
Proto vznikl zmíněný lexikon čtrnáctičlenného týmu. "Rodičům by mohl posloužit k tomu, aby se nespoléhali jen na staré zážitky z vlastní četby, a zorientovat je v současné či nedávné produkci. Neměl by přitom fungovat jen jako doporučení těch hodnotných, ale měl by poskytnout základní představu také o knihách, jejichž domácí i globální popularita je natolik velká, že se s nimi děti nemohou nesetkat."
Druhá část pořadu nabídne posluchačům rozhovor s hercem a hudebníkem Janem Budařem, který vydal v Mladé frontě společně se svým dědou Antonínem Dočekalem Největší tajemství Leopolda Bumbáce a Pohádku z Pekla pod Sudem. Zatímco děd napsal svůj příběh ručně a sám si ho ilustroval, Budař použil iPad a obrázky pro něj vytvořil výtvarník David Fišer.
ČRo Vltava, 28. ledna od 19 hodin
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.