Zvukomalby z Kapverd
Kapverdské ostrovy uchvátí vaše smysly na mnoho způsobů. Pustiny, pouště, rovné kamenité pláně a sopečné kopce na straně jedné a modré moře, úchvatné kopce a oázy překvapivé zeleně na straně druhé. A mezitím milí a přívětiví lidé, ryby, pejsci, kohouti, žáby a hudba. Jaká hudba?
Můžete si připadat jako v předsíni do Jižní Ameriky. Kapverdské ostrovy se nacházejí asi 500 kilometrů od západní Afriky a je to odsud mnohem blíž do Brazílie než do Portugalska, jehož kolonií ostrovy byly až do první poloviny 70. let dvacátého století.Hudba Kapverd tak nese hodně latinskoamerických rysů, evropské a pochopitelně nejsilněji portugalské prvky a samozřejmě i prapůvodní africký přídech.
Obyvatelstvo Kapverdských ostrovů tvoří především míšenci, potomci portugalských kolonizátorů a afrických otroků. A taková je i jejich hudba. Zjednodušeně řečeno, portugalská zpěvnost a instrumentace a afro-latinská rytmika. Kytary, cavaquinho, housle, akordeon a africké bubínky se dnes snoubí s elektrickými nástroji.
V dnešní Čajovně budeme poslouchat tklivou mornu, která vyjadřuje nelehký úděl života v chudé zemi a stesk emigrantů po domově či pozůstalých po svých bližních, podobně jako portugalský styl fado. Zahrajeme si funanu, která umí být pomalejší i rychlá i pěkně smyslná. Batuk se specifickým rytmem a tanečním projevem s výraznými pohyby pánví, které ženy ještě umocňují uvazováním šátku kolem boků. I coladeiru, která nejčastěji doprovází párové tance.
Aleš Opekar vás zavede do města Praia na Atlantic Music Expo i na Kriol Jazz Festival. Zazpívají nám dnes již nežijící kapverdská legenda Cesária Évora, i dnešní stálice Tcheka, Zé Luis, Nancy Vieira, Carmen Souza nebo Ceuzany. Poslechneme si ruch tržiště, pokřikování provozovatelů kolektivních taxiků v hlavním městě i noční žáby a ranní kohouty z odlehlého ostrova Santo Antao. Nakonec se vypravíme do nově otevřené expozice hudebních nástrojů etnografického muzea. Zkrátka, vítejte na Kapverdách!
Nejposlouchanější
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Jitka Smutná v seriálu podle románu Olgy Tokarczukové
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
