Zvuk v historii. Od Ženevy Jana Kalvína k branám antropocénu
Zvuk provází lidstvo celými dějinami. Z historického hlediska se mu zatím v českém prostředí mnoho badatelů nevěnuje. Jednou z výjimek je Anna Kvíčalová působící na Masarykově univerzitě v Brně a na Centru pro teoretická studia v Praze. O zvuku a jeho recepci s ní hovořil Petr Šmíd.
Zvuk a sluch hrají v dějinách lidstva možná důležitější roli, než si uvědomujeme. Akustika a schopnost naslouchat ovlivňovala recepci kázání reformačních duchovních. Svou roli hrála i při organizaci života kalvinistické náboženské obce.
Pozornosti se dostává fenoménu zvuku i v bádání o moderních dějinách. S nástupem průmyslové revoluce hraje zvuk stále větší roli v každodenním životě. Zvuk přijíždějícího vlaku ruší poklidnou pastýřskou idylu, ale ohlašuje i nastupující pokrok. V divočině je mnohdy vítán, neboť oznamuje blízkost civilizace.
O tom všem i o vzniku prvních občanských spolků proti hluku, snaze vědců archivovat zvuky vymírajících živočišných druhů i zanikajících ekosystémů hovořil Petr Šmíd s Annou Kvíčalovou, která působí na Masarykově univerzitě v Brně a na Centru pro teoretická studia v Praze. Je autorkou knihy Listening and Knowledge in Reformation Europe.
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Jan Zábrana: Psovod Gerža. Jak se z člověka stává stvůra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
