Zvuk v historii. Od Ženevy Jana Kalvína k branám antropocénu
Zvuk provází lidstvo celými dějinami. Z historického hlediska se mu zatím v českém prostředí mnoho badatelů nevěnuje. Jednou z výjimek je Anna Kvíčalová působící na Masarykově univerzitě v Brně a na Centru pro teoretická studia v Praze. O zvuku a jeho recepci s ní hovořil Petr Šmíd.
Zvuk a sluch hrají v dějinách lidstva možná důležitější roli, než si uvědomujeme. Akustika a schopnost naslouchat ovlivňovala recepci kázání reformačních duchovních. Svou roli hrála i při organizaci života kalvinistické náboženské obce.
Pozornosti se dostává fenoménu zvuku i v bádání o moderních dějinách. S nástupem průmyslové revoluce hraje zvuk stále větší roli v každodenním životě. Zvuk přijíždějícího vlaku ruší poklidnou pastýřskou idylu, ale ohlašuje i nastupující pokrok. V divočině je mnohdy vítán, neboť oznamuje blízkost civilizace.
O tom všem i o vzniku prvních občanských spolků proti hluku, snaze vědců archivovat zvuky vymírajících živočišných druhů i zanikajících ekosystémů hovořil Petr Šmíd s Annou Kvíčalovou, která působí na Masarykově univerzitě v Brně a na Centru pro teoretická studia v Praze. Je autorkou knihy Listening and Knowledge in Reformation Europe.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
