Znovuzrozený RASTR
V pražské galerii Dolmen v Nosticově ulici vystavuje skupina mladých výtvarníků, která si říká RASTR. Ačkoli Miloš Englberth, Jindřich Hájek, Jakub Kándl a Jiří Macht založili skupinu teprve před dvěma lety, RASTR má za sebou již několik úspěšných výstav. V Dolmenu představují především novější díla pod názvem Znovuzrození.
Volné sdružení čtyř umělců RASTR vzniklo v únoru 2007 díky průběhu stejnojmenné výstavy v designcentru DEfacto v Michalské ulici v Praze. Uměleckou i výstavní aktivitu Miloše Englbertha, Jindřicha Hájka, Jakuba Kándla a Jiřího Machta dokládají loňské čtyři společné výstavy. Skupina se zabývá fenoménem závěsného obrazu a odkazuje se na klasickou realistickou malbu i na realitu samotnou. Rastr v tomto smyslu nepředstavuje jen uspořádanou soustavu čar nebo síť, ale hlavně vymezení tématu, ke kterému se již každý výtvarník staví po svém.
Jindřich Hájek vystudoval stejně jako Miloš Englberth a Jakub Kándl klasickou malbu v ateliéru profesora Berana na AVU. Na výstavě Znovuzrození vystavuje rozměrná plátna, z nichž zaujme diptych Invaze, v kterém se komiksově vtipnou zkratkou vyjadřuje k těhotenství, ale také politická satira vyobrazující Václava Klause s šaškovským "euronosem". "Název Znovuzrození vznikl z pocitu, že dnešní doba je přelomová. Jsme obestřeni dojmem, že něco starého končí a něco nového začíná," vysvětluje Jindřich Hájek a dodává, že toto téma se táhne dějinami, týká se nás samých, stejně jako našeho okolí.
Miloš Englberth se ke Znovuzrození vyjadřuje s popovou křehkostí a výtečným zvládnutím řemesla. Dívky na jeho olejomalbách Probuzení, Procitnutí nebo Když roztál sníh s nadsázkou připomínají slavné Muchovy secesní plakáty. Ještě většího efektu dociluje občasným používáním sololytu.
Jakub Kándl, jenž je navíc absolventem restaurátorského ateliéru profesora Strettiho, pracuje s počítačovou grafikou, ke které často přistupuje tak, jako by se jednalo o malbu. Výsledkem jsou díla na první pohled skutečně připomínající klasickou malbu. V oblibě má i manipulovanou fotografii, díky níž dle svých záměrů zajímavým způsobem posouvá významy (viz. Sluneční bytost).
Jiří Macht, absolvent fotografie na FAMU, je v RASTRu jediným "fotografem na plný úvazek". V sérii Znovuzrození Zloprcka, kde se zlo klube ze skořápky a na vzduchu okamžitě samovolně hoří, odkazuje na některé žlučovité představitele nejmenované politické strany. V generační výpovědi RASTRu jde o částečně radost ze znovuzrozené demokracie, ale také o obavy o její budoucnost, ke které mají umělci potřebu se vyjadřovat. Zajímavý je v tomto smyslu i přepis hovoru přes fotografii "telefonujícího pohodáře", sedícího v tureckém sedu na kapotě svého auta: "Čau Karle, super že voláš. Ne fakt tam nemůžu dorazit, nemám prachy, musím makat. Jinak tady nic novýho...," až na další korupční aféru, jak se dozvíme později...
Formální spojení všech čtyř umělců vytváří na pozadí RASTRu celek, který opticky působí kompaktně, i když se skládá z děl vytvořených rozdílnou výtvarnou technikou. Jejich výpověď je svěží i humorná, aniž by byla prvoplánová.
Výstava Znovuzrození probíhá v galerii Dolmen do 20. března.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Vánoční vyprávění Sigismunda Boušky, Marka Piętoně, H. Ch. Andersena a Josefa Lady
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Nový Svět očima místních. Živá vesnice uprostřed turistického centra Prahy