Zlínský Památník Tomáše Bati. Výjimečné architektonické dílo, kterému dala vzniknout letecká tragédie
Brzy ráno se toho dne krátce po hazardním vzletu v mlze zřítil nedaleko otrokovického letiště letoun Junkers F 13. Na palubě firemního stroje mířícího do švýcarského Möhlinu zahynul kapitán československého průmyslu, továrník Tomáš Baťa (1876–1932), a jeho pilot Jindřich Brouček. Právě tento okamžik, během něhož se na moment zastavil jinak překotně tepající Zlín, posloužil architektu Františku L. Gahurovi (1891–1958) jako východisko jeho koncepce nevšedního Památníku.
Památník Tomáše Bati je majestátní, krystalicky čistá stavba, která do průmyslového města dokonale zapadá, současně se však jeho architektuře zcela vymyká. Tento paradox má na svědomí vysoká míra prefabrikace a standardizace, která firemním projektantům de facto zakazovala navrhovat jakékoliv individuálně koncipované stavby.
Jenomže Gahura, který stál u zrodu legendárního firemního modulu o rozměrech 6,15x6,15 metru, byl také sochař. A jako sochař ke svému vrcholnému dílu, jímž se zároveň završila jeho urbanistická práce, také přistupoval. Památník totiž umístil na konec avenue stoupající z náměstí Práce, čímž podtrhl jeho symbolickou rovinou. Kromě charakteristického továrního skeletu vyplněného jen čirým katedrálním sklem, v ní důležitou roli hrají složité číselné poměry. Gahura z nich odvodil jak celkové proporce stavby, tak umístění ústředního exponátu, letounu Junkers F 13. Právě v jeho středu, v kabině, kde Baťa tragicky zahynul, se střetávají osy obou schodišť (vstupního a vnitřního) tvořících orientační linii Památníku.
Svému účelu sloužil Památník otevřený přesně o jeden rok později, skoro do konce války, kdy byl ale poškozen náletem. V 50. letech byl razantně přestavěn, přičemž tento stav změnila až rekonstrukce, která se uskutečnila v letech 2016–2019. Jejím autorem je architekt Petr Všetečka, který Památníku – stejně jako Baťovu mrakodrapu (správní budově číslo 21) dříve – navrátil veškeré hodnoty i Junkers F 13. Přesně řečeno repliku bez motoru i vybavení kokpitu a kabiny, kterou v detailním zpracování vyrobila olomoucká firma TechProAviation.
Související
-
Evžen Linhart reagoval projektem vlastního domu na změny v české meziválečné architektuře
Nejdramatičtější změny se v české meziválečné architektuře udály v letech 1927–1928 a jako jeden z prvních na ně v projektu vlastní vily zareagoval architekt Evžen Linhart.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
Neobvyklá technická památka. Vodní elektrárna s vilou v Háji u Mohelnice je skvostný unikát
Řekne-li se národní kulturní památky, každému se automaticky vybaví hrady, zámky nebo parky. Jen málokdo by mezi nimi čekal průmyslovou architekturu, třeba elektrárnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
