Zlínský Památník Tomáše Bati. Výjimečné architektonické dílo, kterému dala vzniknout letecká tragédie

13. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, architekt František L. Gahura

Brzy ráno se toho dne krátce po hazardním vzletu v mlze zřítil nedaleko otrokovického letiště letoun Junkers F 13. Na palubě firemního stroje mířícího do švýcarského Möhlinu zahynul kapitán československého průmyslu, továrník Tomáš  Baťa (1876–1932), a jeho pilot Jindřich Brouček. Právě tento okamžik, během něhož se na moment zastavil jinak překotně tepající Zlín, posloužil architektu Františku L. Gahurovi (1891–1958) jako východisko jeho koncepce nevšedního Památníku.

Památník Tomáše Bati je majestátní, krystalicky čistá stavba, která do průmyslového města dokonale zapadá, současně se však jeho architektuře zcela vymyká. Tento paradox má na svědomí vysoká míra prefabrikace a standardizace, která firemním projektantům de facto zakazovala navrhovat jakékoliv individuálně koncipované stavby.

Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, architekt František L. Gahura

Jenomže Gahura, který stál u zrodu legendárního firemního modulu o rozměrech 6,15x6,15 metru, byl také sochař. A jako sochař ke svému vrcholnému dílu, jímž se zároveň završila jeho urbanistická práce, také přistupoval. Památník totiž umístil na konec avenue stoupající z náměstí Práce, čímž podtrhl jeho symbolickou rovinou. Kromě charakteristického továrního skeletu vyplněného jen čirým katedrálním sklem, v ní důležitou roli hrají složité číselné poměry. Gahura z nich odvodil jak celkové proporce stavby, tak umístění ústředního exponátu, letounu Junkers F 13. Právě v jeho středu, v kabině, kde Baťa tragicky zahynul, se střetávají osy obou schodišť (vstupního a vnitřního) tvořících orientační linii Památníku.

Svému účelu sloužil Památník otevřený přesně o jeden rok později, skoro do konce války, kdy byl ale poškozen náletem. V 50. letech byl razantně přestavěn, přičemž tento stav změnila až rekonstrukce, která se uskutečnila v letech 2016–2019. Jejím autorem je architekt Petr Všetečka, který Památníku – stejně jako Baťovu mrakodrapu (správní budově číslo 21) dříve – navrátil veškeré hodnoty i Junkers F 13. Přesně řečeno repliku bez motoru i vybavení kokpitu a kabiny, kterou v detailním zpracování vyrobila olomoucká firma TechProAviation.

autor: Jakub Potůček
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.