Zlínský Památník Tomáše Bati. Výjimečné architektonické dílo, kterému dala vzniknout letecká tragédie

20 fotografií

Památník Tomáše Bati je majestátní, krystalicky čistá stavba, která do průmyslového města dokonale zapadá, současně se však jeho architektuře zcela vymyká. Tento paradox má na svědomí vysoká míra prefabrikace a standardizace, která firemním projektantům de facto zakazovala navrhovat jakékoliv individuálně koncipované stavby.

Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, architekt František L. Gahura|foto:Jakub Potůček, Český rozhlas

Jenomže Gahura, který stál u zrodu legendárního firemního modulu o rozměrech 6,15x6,15 metru, byl také sochař. A jako sochař ke svému vrcholnému dílu, jímž se zároveň završila jeho urbanistická práce, také přistupoval. Památník totiž umístil na konec avenue stoupající z náměstí Práce, čímž podtrhl jeho symbolickou rovinou. Kromě charakteristického továrního skeletu vyplněného jen čirým katedrálním sklem, v ní důležitou roli hrají složité číselné poměry. Gahura z nich odvodil jak celkové proporce stavby, tak umístění ústředního exponátu, letounu Junkers F 13. Právě v jeho středu, v kabině, kde Baťa tragicky zahynul, se střetávají osy obou schodišť (vstupního a vnitřního) tvořících orientační linii Památníku.

Svému účelu sloužil Památník otevřený přesně o jeden rok později, skoro do konce války, kdy byl ale poškozen náletem. V 50. letech byl razantně přestavěn, přičemž tento stav změnila až rekonstrukce, která se uskutečnila v letech 2016–2019. Jejím autorem je architekt Petr Všetečka, který Památníku – stejně jako Baťovu mrakodrapu (správní budově číslo 21) dříve – navrátil veškeré hodnoty i Junkers F 13. Přesně řečeno repliku bez motoru i vybavení kokpitu a kabiny, kterou v detailním zpracování vyrobila olomoucká firma TechProAviation.