Výjimečná vila v Dejvicích. Evžen Linhart reagoval projektem svého vlastního domu na dramatické změny v české meziválečné architektuře
Nejdramatičtější změny se v české meziválečné architektuře udály v letech 1927–1928 a jako jeden z prvních na ně v projektu vlastní vily zareagoval architekt Evžen Linhart (1898–1949). V čem je Linhartova dejvická vila výjimečná, a na jaké podněty reagovala?
Na projektu vlastní vily s ateliérem začal člen Puristické čtyřky a Devětsilu pracovat v roce 1926. Avšak následujícího roku původně puristickou studii radikálně přepracoval. Důvodem byly velmi silné zážitky, které si architekt odnesl z návštěvy vzorové výstavní kolonie Weissenhof ve Stuttgartu. Právě tady měl totiž ideální příležitost seznámit se jak s moderními stavebními postupy a materiály, tak s díly předních protagonistů nové evropské architektury, z nichž na něho nejvíce zapůsobila Le Corbusierova tvorba, kterou detailně studoval i v Paříži.
Už proto můžeme o pražské vile hovořit jako o vůbec první české stavbě důsledně inspirované jeho funkcionalismem, byť se Linhart řídil jen některými z Le Corbusierových legendárních tezí o moderní architektuře (1. pilíře, 2. zahrada na střeše, 3. volný půdorys, 4. pásové okno, 5. volné průčelí). Vedle volného půdorysu (Plan Libre) či obytné střechy, která je v Dejvicích přístupná vnějším schodištěm vinoucím se přes jedno nároží, totiž Linharta zajímaly především výtvarné aspekty Le Corbusierovy tvorby.
Dům, realizovaný v letech 1927–1929 stavební firmou Karla Mužíka, sestává z dvojice kvadratických těles vztyčených nad půdorysem ve tvaru písmene L. Koncepci prostorového uspořádání, což je zřejmé z průčelí, determinovala dvojí funkce vily. V domě se pochopitelně nacházel také Linhartův ateliér, který architekt situoval do menšího, atypicky zastřešeného zahradního křídla s terasou.
Součástí vily s víceúrovňovým obytným prostorem byl původně autorský betonový mobiliář integrovaný přímo do železobetonové kostry vyzděné tvárnicemi Calofrig-Isostone a výmalba v barvách vystřižených přesně jako z Le Corbusierových obrazů.
Související
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
Neobvyklá technická památka. Vodní elektrárna s vilou v Háji u Mohelnice je skvostný unikát
Řekne-li se národní kulturní památky, každému se automaticky vybaví hrady, zámky nebo parky. Jen málokdo by mezi nimi čekal průmyslovou architekturu, třeba elektrárnu.
-
Architekt, který se znelíbil Husákovu režimu. Stavoprojekt vystavěl Ladislav Konopka
Postih vzpurných normalizačních architektů nespočíval v omezování jejich profesní činnosti či rovnou vyhazovu ze zaměstnání, nýbrž v zákazu publikování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
