Výjimečná vila v Dejvicích. Evžen Linhart reagoval projektem svého vlastního domu na dramatické změny v české meziválečné architektuře

9 fotografií

Na projektu vlastní vily s ateliérem začal člen Puristické čtyřky a Devětsilu pracovat v roce 1926. Avšak následujícího roku původně puristickou studii radikálně přepracoval. Důvodem byly velmi silné zážitky, které si architekt odnesl z návštěvy vzorové výstavní kolonie    Weissenhof ve Stuttgartu. Právě tady měl totiž ideální příležitost seznámit se jak s moderními stavebními postupy a materiály, tak s díly předních protagonistů nové evropské architektury, z nichž na něho nejvíce zapůsobila Le Corbusierova tvorba, kterou detailně studoval i v Paříži.

Vila Evžena Linharta v Dejvicích|foto:Jakub Potůček, Český rozhlas

Už proto můžeme o pražské vile hovořit jako o vůbec první české stavbě důsledně inspirované jeho funkcionalismem, byť se Linhart řídil jen některými z Le Corbusierových legendárních tezí o moderní architektuře (1. pilíře, 2. zahrada na střeše, 3. volný půdorys, 4. pásové okno, 5. volné průčelí). Vedle volného půdorysu (Plan Libre) či obytné střechy, která je v Dejvicích přístupná vnějším schodištěm vinoucím se přes jedno nároží, totiž Linharta zajímaly především výtvarné aspekty Le Corbusierovy tvorby.

Dům, realizovaný v letech 1927–1929 stavební firmou Karla Mužíka, sestává z dvojice kvadratických těles vztyčených nad půdorysem ve tvaru písmene L. Koncepci prostorového uspořádání, což je zřejmé z průčelí, determinovala dvojí funkce vily. V domě se pochopitelně nacházel také Linhartův ateliér, který architekt situoval do menšího, atypicky zastřešeného zahradního křídla s terasou.

Součástí vily s víceúrovňovým obytným prostorem byl původně autorský betonový mobiliář integrovaný přímo do železobetonové kostry vyzděné tvárnicemi Calofrig-Isostone a výmalba v barvách vystřižených přesně jako z Le Corbusierových obrazů.