Žižkov bylo místo mého dětství a mládí. Napsat o něm knihu se samo nabízelo už jenom tím názvem Žižkov–Žižka, říká Petr Čornej
Příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn jedné čtvrti – to je kniha Husité na Žižkově. Dobou husitství i osobností Jana Žižky se ve svých publikacích už historik Petr Čornej zabýval. Neméně ho ale zajímají jejich stopy v místopisu Prahy.
„Žižkov se začalo říkat Vítkovu už v roce 1420, první písemný doklad je z roku 1427. Na vojenských mapách z 18. století je ten kopec pojmenován Žižka Berg, nikoli Vítkov. Čili Žižkův vrch, Žižkova hora. Takže to bylo místo paměti na Husity a na Žižkovu bitvu stále. Ale obec Žižkov vznikla až v 60. letech 19. století, původně jako součást Vinohrad, od nichž se definitivně oddělila ve druhé polovině 70. let 19. století a od roku 1881 byla samostatným městem, které vplynulo v roce 1922 do velké Prahy,“ popisuje Petr Čornej genezi Žižkova a dodává: „Vlastním zakladatelem Žižkova byl stavitel Karel Hartig, nadšený český národovec, který plál láskou k Husitům a budoval Žižkov jako místo dějinné paměti na Husity, zvláště ty radikální.“
Čím to, že byl kult husitství, husitů a bělohorských mučedníků v české společnosti ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století tak všudypřítomný? Jakými největšími změnami Žižkov za svou historii prošel? A jak toponyma, neboli názvy ulic, domů a dalších míst na Žižkově vypovídají o povaze, podobě a proměnách postoje Čechů k historii a jejímu romantizování? To a mnohem víc se dozvíte z rozhovoru s Petrem Čornejem o jeho nové knize Husité na Žižkově.
Související
-
Monografie o Janu Žižkovi z pera historika Petra Čorneje
Z obsáhlé knihy ukázky vybral a komentuje Eduard Burget.
-
Host: spisovatel a historik Petr Čornej
Proč je tak důležité, aby Češi znali své dějiny? Jak husitské hnutí ovlivnilo evropský vývoj? A co novátorského vnesl Jan Žižka do vojenské taktiky? Moderuje Jan Cimický.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
