Život s hvězdou

Rozhlasové pásmo Hany Sedlákové vzniklo jako bakalářská práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Přináší nejen příběh pamětnice, kterou zkušenost koncentračních táborů nezlomila, ale také pohled na holocaust optikou brněnského rabína Radomíra Šlomo Kučery. „Hitlerův přístup k Židům byl z jiného soudku než přístup ke Slovanům, cikánům, nevyléčitelně nemocným a dalším skupinám. To byla ideová nenávist, iracionální a těžko pochopitelná,“ upřesňuje příčiny vyvražďování představitel brněnské židovské obce. Pořad Život s hvězdou, inspirovaný názvem románu Jiřího Weila, pracuje mimo jiné s archivními záznamy z vysílání Českého rozhlasu a zařazuje i ukázky z vybraných dobových dokumentů. Úryvky z nejznámějších nacistických textů a nařízení pod režijním dohledem autorky interpretuje herec Petr Jeništa. Markéta Margit Nováková se narodila 5. prosince 1922 v Bratislavě jako Markéta Drexlerová. Od dvou let bydlela v Praze, po rozvodu rodičů se s matkou odstěhovala do Brna, kde jí vypomáhala v obchodě s módními doplňky. V sedmnácti letech byla pro svůj židovský původ nucena opustit brněnské reálné gymnázium a nastoupit na sezónní práce na statek. Od podzimu 1941 roznášela pro židovskou obec obsílky, dokud nebyla v březnu 1942 sama povolána k transportu do Terezína. V ghettu získala díky svým předchozím zkušenostem práci na zahradě, což s sebou neslo určité výhody jako pobyt mimo přelidněný Terezín nebo možnost pašování potravin. Kontakt s okolním světem udržovala prostřednictvím místních lidí, kteří jí nosili balíčky určené k pronesení do ghetta. Přestože nepatřila k praktikujícím židům, uzavřela v Terezíně sňatek se svým přítelem Egonem Forscherem a jako oddaná manželka se také ke svému muži přihlásila do transportu do Osvětimi. Ihned po příjezdu však byla od muže oddělena a zůstala jen ve společnosti svých dvou kamarádek, se kterými prošla selekcí u Mengeleho. Po šesti týdnech v Osvětimi byla deportována do pracovního tábora Gross Rosenu nedaleko českého Náchoda, kde pracovala u frézy. Tam ji také zastihlo osvobození, ráno 9. května našla spolu s ostatními tábor opuštěný. Ještě téhož dne odešla do Náchoda, kde si bývalé zajatkyně rozebrali do rodin místní lidé. Do Brna se vypravila prvním vlakem, který byl vypraven a na židovské obci dostala přidělený byt. Krátce nato jí na smluvenou adresu přišel telegram od manžela, za kterým se ještě v létě 1945 vypravila do Prahy. Vztah ale po válce příliš dlouho nevydržel, a protože svatbu v ghettu prohlásily místní úřady za neplatnou, rozvod nebyl nutný. Margit vystudovala obchodní akademii a po nějaké době se i znovu provdala. Po komunistickém puči přišli s manželem o obchod s lahůdkami, proto si našla práci jako účetní v textilním velkoobchodu. Vychovala dva syny. Radomír Kučera se narodil v Brně do nežidovské rodiny. Vystudoval práva a ve svých třiceti letech konvertoval k židovství. Poté, co dostal povolení od rabínského soudu, odjel studovat do Izraele, kde na rabínské škole ješivě Midraš Sfaradi ve Starém Městě v Jeruzalémě strávil tři roky. Tam také poznal svou současnou ženu Ruth, shodou okolností pocházející rovněž z jihomoravské metropole. Brněnskou židovskou obec vede jako Šlomo Kučera od 1. července roku 2010.

Markéta Nováková v současnosti |foto: redakce Post Bellum