Ženská práce. Písně a příběhy přelomových autorských zpěvaček od Niny Simone po Yoko Ono
Máme rádi Yoko Ono. Portrét jako satisfakce pro umělkyni, kterou chtělo rockové publikum zničit
Silným důvodem, proč rekapitulovat hudební dráhu Yoko Ono, je vedle samotného díla také zploštělý, silně nekompletní a zkreslený obraz, který se kolem japonské umělkyně utvořil. Cyklus Ženská práce pokračuje svou nejradikálnější částí.
Yoko byla už v šedesátých letech obecně respektovaná jako soudobá umělkyně. Ve dvoudílném portrétu nás zajímá ještě po jiných stránkách: Jako ta, která ovlivnila rock a pop právě skrze myšlenky současného umění, hlavně konceptuálního. Jako souputnice Johna Lennona, která na jeho přerod měla největší vliv.
Jako ta, která od roku 1970 odložila radikální zvukovou abstrakci svých začátků a začala natáčet písňová alba. S rockem, popem a později i elektronikou zasnoubila řadu výrazných myšlenek a přístupů, kterými vlastně pokračovala ve svojí zmíněné radikálnosti. Můžeme mít podezření, že její kritikové, a tím méně její hateři, tohle písňové dílo téměř neznali – a pokud ano, nepřenesli přes srdce, že Yoko měla jiné cíle i prostředky než klasický rock.
Související
-
Chůze po tenkém ledě mezi ikony 21. století. Druhá část hudebního portrétu umělkyně Yoko Ono
Závěrečný díl portrétu Yoko Ono přináší její písně a taneční tracky od 70. let až dodnes, v souvislostech je komentuje autor pořadu Pavel Klusák.
-
Máme rádi Yoko Ono. Portrét jako satisfakce pro umělkyni, kterou chtělo rockové publikum zničit
Silným důvodem, proč rekapitulovat hudební dráhu Yoko Ono, je vedle samotného díla také zploštělý, silně nekompletní a zkreslený obraz, který se kolem umělkyně utvořil.
-
I Put A Spell On You! Nina Simone zaklíná lásku i svět, co potřebuje změnu I.
Osud a hudba Niny Simone, to je hluboká studnice: takže nám vystačí na dvě pokračování. Tady je první z nich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
