Zemřel Jiří Srnec, zásadní postava černého divadla. Poslechněte si jeho Osudy
Ve věku devadesáti let nás opustil Jiří Srnec – autor, výtvarník, hudební skladatel a ředitel svého vlastního Černého divadla. Vystudoval v Praze grafickou školu, konzervatoř a DAMU. A právě do oblasti divadelní přinesl už na počátku šedesátých let tehdy jedinečný nápad: černě odění herci se na černém pozadí stávají neviditelnými, barevné věci v jejich rukou ožívají...
„Každá věc je mnohoznačná. Hůl může být holí kardinálovou, holí slepce, Chaplinovou hůlkou nebo nástrojem, který bije,“ říkal Jiří Srnec a inspiroval tak diváky k citlivému vnímání všeho, s čím denně přicházejí do kontaktu. Jedinečné poetice jeho Černého divadla začal svět aplaudovat hned v roce 1962 na mezinárodním divadelním festivalu v britském Edinburghu. Od té doby Srncovo Černé divadlo slaví úspěch a především reprezentuje svou vlast ve všech kontinentech světa.
Mimoto však Srnec spolupracoval také s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka a státní operou v Mnichově. Od roku 1989 do roku 1991 působil jako zakladatel a vedoucí souboru Imaginativ Praha.
Letos v létě oslavil své devadesáté narozeniny. Jak se jeho život odvíjel, vyprávěl ve vltavských Osudech, které teď ve vzpomínce na něho znovu přinášíme k poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
