Ze sbírky polské básnířky Justyny Bargielské Píšeš báseň?
Po českém létu je nejvyšší čas se v září na Vltavě vrátit k Evropě a do Evropy. Ve světě poezie přinášíme sérii malých rozhlasových sbírek současných evropských básnířek. Poslouchejte on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání.
Připravila: Milena M. Marešová
Účinkuje: Hana Kofránková
Průvodní slovo a režie: Petr Adler
Natočeno: 2014
Justyna Bargielska (1977) je polská básnířka a spisovatelka, jejíž výbor Píšeš báseň vyšel v českém překladu Lucie Zakopalové v ostravském nakladatelství Protimluv v roce 2013.
Dvojnásobné laureátce Literární ceny Gdyně, nominované na řadu dalších ocenění, vyšly básně v překladu do češtiny, angličtiny, slovinštiny, bulharštiny. Autorka nepatří, ani nebývá řazena k žádné skupině. V jejím ironií podbarveném vyjádření je obava i stesk, sarkasmem se vymezuje, drží si odstup, ale zároveň je to obrana před vlastní melancholií. Civilismem se brání sentimentu, její básně mají nepokrytě biografické prvky. Její jazyk bývá nazýván stínovaným, lehkým a žonglujícím – přičemž obdiv budí toto spojení zvláště ve chvílích, kdy autorka vyjadřuje základní pojmy, témata a vztahy: rodiče – děti – víra – Bůh.
Související
-
Málokdo se jim věnuje, a tak o nich píšu, říká o moravských Sudetech básnířka Irena Šindlářová
Mluví o sobě jako o digitálním antitalentu a osobě nevybavené do dnešní rychlé doby, přesto ji však baví se v ní pohybovat. Hostem Michala Bureše byla Irena Šindlářová.
-
QR kód, electro-industrial nebo péče o publikum. Jak dostávat poezii mezi lidi?
QR kódy, electro-industrial, péče o publikum. Jak dostat poezii mezi lidi? O tom, jaké to je pro básníka šířit svou tvorbu, mluví Šárka Mattová se třemi současnými básníky.
-
Vnímat místa jako živé bytosti? O vztahu poezie s krajem jejího narození i o samotné cestě k ní
O lokalitách v díle a životě básníků mluví Tereza Riedlbauchová a Jakub Řehák. Vztah celé jedné generace k Praze reflektuje literární historička Kateřina Piorecká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
