Vnímat místa jako živé bytosti? O vztahu poezie s krajem jejího narození i o samotné cestě k ní

18. únor 2021

ArtCafé

O lokalitách v díle a životě básníků mluví Tereza Riedlbauchová a Jakub Řehák. Vztah celé jedné generace k Praze reflektuje literární historička Kateřina Piorecká.

V poezii se setkáváme s ledasčím, můžeme narazit na kvazi příběhy, které nás dovedou do podivných lokalit, často vzdálených od naší každodennosti. Nebo si díky poezii všímáme fenoménů, které jsou běžně nezahlédnutelné. Báseň je se samotným místem v komplikovaném a mnohovrstevnatém vztahu, někde byla napsána, jinde je čtena nebo poslouchána. Zároveň báseň vzniká v jazyce, a i o něm můžeme uvažovat jako o určitém druhu místa.

Procházím se kolem kostela Srdce Páně na Jiřího z Poděbrad a mám pocit, že jsem v Rio de Janeiru. Skrze se Prahu můžu dostat jinam.
Jakub Řehák

Tereza Riedlbauchová a Jakub Řehák v ArtCafé|foto:Jitka Kostelníková,Český rozhlas

O dvou nových básnických sbírkách, Obyvatelích Jakuba Řeháka a Inkoustové skvrně Karibiku Terezy Riedlbauchové, mluví samotní autoři. K tématu se v rozhovoru vztahují z hlediska místa jakožto zdroje inspirace, řeč je ale i o cestování a možnostech, jak řešit jeho současnou nedostupnost. A po tomto výletu ve společném dialogu, ať už do skutečných nebo neskutečných míst, se vracíme do Prahy. A nejen ledajaké – o sto let dříve vládla kulturní sféře avantgarda a Kateřina Piorecká, spoluautorka knihy Praha Avantgardní, kterou vydala v roce 2014 Academia, v rozhovoru představuje své motivace k sepsání tohoto speciálního literárního průvodce. Piorecká nastiňuje i atmosféru, která se 20. a 30. letech vznášela nad naší metropolí.